O unii se bude hlasovat v referendu

Referendum o vstupu do unie se konat musí, na tom se všechny parlamentní strany shodnou. Tím však veškerá shoda končí. Česká cesta do EU bude zcela jistě lemována ještě spoustou politických střetů.

Projevilo se to okamžitě poté, co poslanci začali o návrhu ústavního zákona debatovat. Podle parlamentní tradice se nad evropským tématem střetli dva nesmiřitelní oponenti - předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) a místopředseda ODS Jan Zahradil. "Vláda bude muset říci všechna pozitiva i negativa vstupu," prohlásil Zahradil. "Skončí snad doba ploché proevropské frazeologie." To nemohlo nechat Zaorálka v klidu: "Výrazy, které používá pan Zahradil, právě této debatě brání."

ODS a komunisté nechávají vše otevřené

ODS se sice se všemi stranami dohodla, jak má otázka pro referendum znít, ale to ještě neznamená, že také své voliče vyzve k tomu, aby pro vstup do EU hlasovali. ODS se ke vstupu do EU již tradičně staví poměrně rezervovaně. Ve svém programu ho sice podporuje, ale zároveň hlasitě upozorňuje na všechna možná rizika vstupu. V kampani před volbami do sněmovny šéf ODS Václav Klaus dokonce prohlásil, že ODS nedoporučí svým voličům vstup do unie, pokud země nedostane jasné záruky za platnost Benešových dekretů. Jak se ODS v kampani před referendem skutečně zachová, není zatím jasné.

"Nějaké doporučení možná dáme, zatím ale o něm nepřemýšlíme," říká Klaus. Také komunisté si nechávají otevřeny všechny možnosti. "Počkáme, až skončí vyjednávání o podmínkách vstupu. Pokud by to s dotacemi pro zemědělce vypadalo jako dnes, jsme spíše proti," říká za KSČM místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. Strany vládní koalice, tedy ČSSD, lidovci a Unie svobody, se naopak chystají zcela jednoznačně vstup do EU podpořit: "To, co bude předcházet referendu, nechápu pouze jako nějakou informační kampaň, to je věc politického postoje," říká Zaorálek. "A ten postoj by měla říci každá politická síla."

Průzkumy: do EU chceme

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Češi do unie chtějí. Podle zářijových dat agentury STEM by vstup podpořilo dokonce 78 procent lidí. Poněkud jiná čísla nabízí agentura GfK - ta napočítala 53 procent příznivců vstupu. Referendum o EU však může být hrou s nejistým výsledkem. V minulosti to už ukázaly plebiscity v některých evropských zemích. Vstup odmítli v červnu 1992 například Dánové (o rok později názor změnili, ale loni odmítli společnou měnu euro), v roce 1994 to stejně udělali Norové, loni 80 procent Švýcarů hlasovalo proti tomu, aby jejich země podala přihlášku do EU, a Irové zase hlasovali proti smlouvě o EU. Lidová hlasování naopak v 90. letech nasměrovala do EU například Rakousko, Švédsko či Finsko.

JINDŘICH ŠÍDLO, MF DNES

obsah | Česká republika