Česko chystá zrušení protiíránského zákona

Zvláštní český zákon z dubna 2000, jehož jediným cílem bylo zabránit tuzemským firmám v účasti na výstavbě íránské jaderné elektrárny Búšehr, možná bude zrušen. Navrhuje to v tichosti ministerstvo zahraničí a íránskou stranu chce o záměru informovat i delegace zahraničního výboru Sněmovny, která v těchto dnech pobývá v Teheránu.

"Domníváme se, že zákon k Búšehru je po našem vstupu do EU plně nahrazen nařízením Rady EU 1334," prohlásila minulý týden v zahraničním výboru Sněmovny vrchní ředitelka ministerstva zahraničí Helena Bambasová. Dodala, že zrušení zákona je vzhledem k napjatým vztahům mezi Prahou a Teheránem zamýšleno jako smířlivé gesto vůči islámské republice.

Podobně se vyjádřil i šéf zahraničního výboru Vladimír Laštůvka, který čtyřčlennou delegaci do Íránu vede. "Určitě budeme chtít o tomto zákonu jednat," řekl Právu k agendě v Teheránu. "Myslím, že tento zákon je možné zrušit a že to nebude ve Sněmovně problém," dodal s tím, že jde o součást hledání způsobu, jak "vyjádřit vzájemný respekt a porozumění" mezi oběma státy.

Smysl české normy obsahují zásady EU

Zmíněné nařízení EU reguluje vývoz technologií tzv. duálního využití, tedy takových, které mohou sloužit civilní i vojenské výrobě. Tato norma tak zcela pokrývá problematiku obsaženou v českém zákoně. Bambasová Právu řekla, že o zrušení de facto nadbytečného zákona již písemně komunikují náměstci ministra zahraničí a průmyslu Jan Winkler a Martin Tlapa.

Írán má velmi intenzívní politické i ekonomické vztahy s EU a Teherán například při jednání o svém kontroverzním jaderném programu jedná právě s trojicí vlivných evropských zemí.

Pozice Česka v této regionální velmoci je ale zcela odlišná - experti považují vztahy Teherán-Praha za nejhorší v rámci celé pětadvacítky. "Nastala chvíle, kdy je šance a zájem na obou stranách tuto situaci změnit," domnívá se Laštůvka.

Ačkoliv některé české firmy v Íránu pokračují ve svých obchodních projektech, v neoficiální rovině Teherán řadu let uplatňuje vůči českým subjektům nevyhlášené embargo.

Důvodem je již od podzimu 1998 existence redakce perskojazyčného Rádia Fardá (Zítřek) v Praze, které - zprvu pod názvem názvem Rádio Ázádí, Svoboda - zřídilo americké Rádio Svobodná Evropa.

Kolem Búšehru vypukla diplomatická bouře na jaře 2000, když vyšlo najevo, že ruský generální dodavatel Búšehru počítá s dodávkami vzduchotechniky od společnosti ZVVZ Milevsko.

Spojené státy přitom dávaly v celém světě vytrvale najevo kritický přístup k takovým kontraktům, neboť Teherán podezírají, že civilní programy zneužívá jako krytí vojenských nukleárních ambicí.

Co Kavan předložil, chce nyní vymazat

Český parlament pak v dubnu 2000 přijal speciální zákon číslo 99 týkající se výhradně "zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr", který pod hrozbou pokuty 20 miliónů korun zakazuje nejen fyzické vývozy, ale i poskytování jakýchkoliv informací a nehmotných práv sloužících zmíněnému íránskému projektu.

"O zamýšleném zrušení zákona bych měl v Teheránu hovořit já, protože já ho předkládal," řekl Právu tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan. Ten je dalším účastníkem poslanecké mise. Jak zdůraznil, ze zákona tehdy "neměl radost a nikdy se tím ani netajil". Dnes si nicméně nemyslí, že by jeho zrušení znamenalo automatické zlepšení vztahů s Íránem.

V březnu 2000 byla shodou okolností na návštěvě Česka tehdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová a íránský chargé d'affaires v Praze Mohsen Šaríf Chodáí dal zdejší kauzu Búšehr do souvislosti právě s její přítomností.

"Kampaň, kterou kolem Búšehru dělá česká vláda a zdejší média, považujeme za úlitbu, za dárek americké ministryni spojený s její cestou do ČR," řekl tehdy Právu.

BŘETISLAV TUREČEK, PRÁVO

obsah | Česká republika