Lidovci nominovali na prezidenta Pitharta

Celostátní výbor KDU-ČSL v pondělí 9. 9. 2002 oficiálně a podle očekávání nominoval do prezidentských voleb předsedu Senátu Petra Pitharta. Získal jednomyslnou podporu. Poslední slovo však bude mít stočlenná celostátní konference strany. Pithart tedy nemá ve své straně po pondělku ještě zcela vyhráno. Čeká ho totiž maratón jednání na regionální úrovni.

"Teď bude muset objet všechny krajské organizace a seznámit je se svou kandidaturou," informoval Právo šéf Cyril Svoboda s tím, že poté se sejde celostátní konference KDU-ČSL. V rozhovoru s Právem Pithart uvedl, že si jednomyslné nominace strany váží, je to podle něj důkaz o nemalé důvěře. Na dotaz, jak hodnotí své šance a zda by se chtěl vrátit do čela Senátu, kdyby jeho kandidatura na Hrad nevyšla, Pithart odpověděl: "Takové věci mě nenapadly -- myslet na zadní kolečka ve chvíli, kdy vám lidé, kterých si vážíte, vysloví důvěru?"

Lidovci ústy Svobody tvrdí, že nešilhají po jiném jméně, i když pro Pitharta zatím nesjednali žádnou nadstranickou podporu. "Jestliže jednáme o nominaci a kandidatuře našeho člena, tak neuvažujeme o žádné jiné osobě," řekl Právu Svoboda.

KDU-ČSL nadále preferuje, aby byl prezident volen přímo, i když si uvědomuje, že je už pro příští volební období pozdě. "Vycházíme z toho, že bude přijat ústavní zákon o přímé volbě prezidenta, ale máme obavu, že už se to nestihne na volbu v lednu příštího roku," uvedl Svoboda. Podle Pitharta je to škoda. "Velmi bych si přál, abychom prezidenta volili všichni. Ta funkce totiž dnes už potřebuje myslím poněkud zcivilnět, postavit pevněji na zem. Přímá volba by k něčemu takovému spíše vedla," řekl Pithart.

ČSSD si asi počká na tip z referenda

Soc. dem. však trvá na tom, že bude mít svého favorita nominovaného stranou. "ČSSD v každém případě postaví svého kandidáta a o tom, podpořit někoho jiného, případně koaličního kandidáta, se může jednat pouze poté, co by v prvních kolech neprošel kandidát soc. dem.," řekl Právu šéf poslanců a člen nejužšího vedení soc. dem. Milan Urban. Ve vedení ČSSD před klíčovým jednáním předsednictva a ÚVV strany koncem týdne krystalizuje nová podoba referenda k výběru kandidáta soc. dem. na prezidenta. Nešlo by o plebiscit pouze členů ČSSD, ale co nejširší veřejnosti, která by měla soc. demokratům "schválit" většinou hlasů jednoho kandidáta z nabídnutého seznamu. Právu to v pondělí řekl šéf poslanců a člen politického grémia soc. dem. Milan Urban s tím, že to je myšlenka, o které se jedná v orgánech ČSSD, ale debata není uzavřena.

Referendum veřejnosti by zjevně oslabilo pozici favorita části soc. dem., expremiéra Miloše Zemana, který podmínil přijetí kandidatury referendem vnitrostranickým, v němž by měl značně vyšší šance než v hlasování veřejnosti mimo řady ČSSD. "Nebylo by to referendum pouze členů strany, ale představili bychom soubor kandidátů široké veřejnosti a zeptali se jí, koho by nominovala," řekl Urban, blízký stranický spolupracovník místopředsedy Stanislava Grosse. Podle Urbana by tak soc. dem. naplnila svoji zásadu, že prezident by měl být volen přímo. "Ale v této chvíli již nelze stihnout novelu ústavy, tak se chceme alespoň poradit s veřejností, aby případný prezident měl širší mandát než jen od politické strany," uvedl Urban. Podle něj čas už natolik pokročil, že v sobotu na ÚVV bude nezbytné se dohodnout na systému výběru kandidáta.

Vodítkem by podle Urbana mohlo být referendum, které soc. dem. uspořádala loni na podzim k přímé volbě prezidenta, do něhož také zapojila nestranickou veřejnost formou anketního lístku otištěného v inzertní příloze Pohled. "Ale měla by to být tentokrát forma propracovanější, aby se mohlo vyjádřit více občanů," dodal Urban. Loni se vyslovilo více nečlenů soc. dem. (8620) než straníků s legitimací ČSSD (3873).

Zeman: pro a proti

V médiích se již objevila řada jmen možných kandidátů ČSSD, kopí se ale lámou především kolem osobnosti Miloše Zemana. Zatímco skupina jeho stoupenců v soc. dem. stále hlasitěji trvá na Zemanově kandidatuře, odpůrci nejsou tak jednoznační, ale své odmítavé stanovisko naznačují dost zřetelně. Jako prezidenta by si Zemana dokázal představit například senátní kandidát ČSSD v obvodu Praha 5, šéf fotbalového svazu Jan Obst. Řekl to v pondělí v rádiu Frekvence 1.

V Ústeckém kraji přibývá podle předsedy krajského výkonného výboru ČSSD Jaroslava Foldyny soc. demokratů, kteří by si přáli za prezidenta Zemana. "Já sám bych zvedl ruku pro výzvu obvodního výkonného výboru ČSSD v Praze 10, aby Miloš Zeman přijal kandidaturu na prezidenta republiky," řekl Foldyna ČTK. Předseda ústecké okresní organizace ČSSD Vladimír Kozubek ale uvedl, že v jeho organizaci podobné hlasy neznějí. "Například mým favoritem je ombudsman Otakar Motejl," uvedl Kozubek s tím, že o kandidátovi na prezidenta soc. demokraté v okrese Ústí nad Labem ještě nediskutovali.

Kolem výzvy Prahy 10, aby Zeman kandidoval na prezidenta, se v soc. dem. objevila spekulace, že předsedkyně pražské ČSSD Petra Buzková tuto věc vyčetla šéfovi soc. dem. v Praze 10 Petru Hulinskému. Člen obvodní organizace Právu řekl, že se mezi Buzkovou a Hulinským kvůli výzvě Zemanovi odehrál konflikt. Oba aktéři to ale na přímý dotaz Práva popřeli. Buzková řekla, že se pouze nechala informovat o stanovisku Prahy 10, na které má podle ní tato organizace právo.

Sama Buzková však dodala, že by si "představovala kandidáta, který je méně spjat s jakoukoli politickou stranou, který jako prezident bude lidi spíš stmelovat, než rozdělovat", což zjevně není Zemanova charakteristika. Stejně tak Urban se vyjádřil jasně v Zemanův neprospěch: "Mně je bližší kandidát z akademické půdy, který by lidi stmeloval." V ČSSD se objevilo také jméno rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma, který však už dřív naznačil, že dá přednost akademické sféře.

Bureš protiváhou Zemanovi?

Jako jediný z dalších zmiňovaných kandidátů ČSSD se k případné nominaci přihlásil exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš s tím, že mu tuto šanci nabídl Gross. To potvrdili Právu i Grossovi spolupracovníci, kteří mluvili o tom, že Bureš by mohl být brán jako protiváha k Zemanovi. Zároveň se však netajili tím, že žádnou masívní podporu u vlivných členů ČSSD Bureš nemá. Buzková například řekla, že Bureše vnímá neutrálně. Jeho nominaci už zpochybnil i vicepremiér Pavel Rychetský, u kterého je Bureš náměstkem. Stejně nevyhraněný je vztah členů soc. dem. k lékaři Zdeňkovi Dienstbierovi, o němž se zmínila místopředsedkyně strany Marie Součková.

Buzková v pondělí na dotaz Práva bagatelizovala svůj výrok v pondělním tisku, kde hovořila o prezidentce Akademie věd Heleně Illnerové, když řekla, že nešlo o předjednaný návrh, ale spíš o její zbožné přání. Illnerové si podle svých slov hluboce váží vicepremiér Petr Mareš (US-DEU), ale jako možnou kandidátku na Hrad ji nechce komentovat. Přesto dodal, že se mu "velice líbí myšlenka, že by na Hradě mohla sedět žena".

"Vyčkám stanoviska Vladimíra Špidly ke způsobu výběru kandidáta. Jsem přesvědčena, že jako předseda strany by měl přijít s návrhem," prohlásila Buzková. Špidla se zatím k této věci konkrétně nevyjádřil.