Poslanci schválili další Temelín

Nová parlamentní koalice posledních týdnů (ČSSD, KDU-ČSL za tiché podpory komunistů) 14. února Jas 39 Gripen v prvním čtení schválila úvěr na nákup stíhaček. Fakticky je rozhodnuto: Česká republika s největší pravděpodobností nakoupí 24 nadzvukových letadel v částce, která v konečném součtu bude možná dvojnásobná, než činí úvěr ve výši 77 miliard korun.

Projednávání stíhačkové kauzy se odehrávalo v docela nové politické situaci, vymezené tichou dohodou mladší části ČSSD a KDU-ČSL o povolebním spojenectví. Od toho se pak odvíjely všechny následné lidovecké kroky. V první řadě šlo o to, "zúžit" čtyřkoalici a vytěsnit ODA, se kterou sociální demokraté odmítali jako s nevypočitatelným subjektem po volbách jednat. Příznačné bylo, že hlavním opozičním odpůrcem nákupu gripenů byl předseda ODA a bývalý čtyřkoaliční stínový ministr obrany Michael Žantovský.

Po vyloučení "odistů" následovala série společných hlasování o několika důležitých zákonech (referendum, školné atd.), jež tuto neformální koalici stvrdila. Kdesi na okraji se pak zmítala rozdělená Unie svobody, oscilující mezi spoluprací s "rudo-černým blokem" a snahou o samostatnou politiku. V koutě zůstala ODS, což potvrdilo předpoklad, že opoziční smlouva už neexistuje.

Proč ve snemovně?

Musí napadnout, proč vláda vůbec přenáší rozhodnutí o stíhačkách do parlamentu a proč si prostě nevyčlení v rozpočtu peníze, za které si stíhačky koupí. Vysvětlením je, že minulý čtvrtek se nejednalo o letadlech, ale o dluhu na letadla, kterému musí předcházet dobrozdání obou parlamentních komor.

Nejvíce argumentů proti tomuto nákupu nevznesla v minulosti opozice, odborná veřejnost nebo novináři, ale ministerstvo financí. Už na podzim 2001 ve své analýze pro jednání vlády silně kritizovalo její záměr přijmout tento dlouhodobý úvěr, který významně zadluží stát do roku 2015. Symbolické proto bylo, že během parlamentní rozpravy se k vládnímu návrhu odmítl jakkoli vyjádřit přítomný ministr financí Jiří Rusnok, jenž svým celkovým chováním dával najevo: s tímto "kaufem" nechci nic mít, koneckonců ve vládě jsem také hlasoval proti. Opoziční poslanec Petr Nečas to sarkasticky komentoval slovy: "Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, domnívám se, že opravdu není nutné vystoupení pana ministra financí. Vždyť jde jenom o 77 miliard."

V uplynulých letech jsme v Reflexu věnovali mnoho článků tématu stíhacího letectva. Je proto zbytečné vršit další vojenské argumenty, protože v tomto případě šlo výhradně o politické rozhodnutí, jemuž předcházel rozsáhlý lobbing zahraničních firem

Nové trhy

Nejúčinnější v prosazování svých obchodních zájmů byla v celé střední Evropě po celá devadesátá léta švédsko-britská firma BAE/SAAB. Jejím cílem bylo vyzbrojit nové členy NATO a jejich prostřednictvím se dostat na uzavřený trh na Západě, kde dosud nejsou rovnocenným partnerem. Česká republika se nákupem gripenů dostane do situace, kdy bude Švédsku pomáhat spoluvyvíjet tento typ zbraní, který není v mnoha ohledech kompatibilní se spojenci v NATO. Navíc nikde není garance, že - vzhledem k nejisté pozici firmy - se letadla prostě v dohledné době nepřestanou vyvíjet. Typické je, že Tony Blair tvrdě lobboval za nákup letadel u českého premiéra, přičemž jeho armáda bude mít vzhledem k součinnosti s USA úplně jiné systémy. O strategické rozhodnutí v otázce nákupu gripenů se zasloužila trojice politiků Kavan, Lánský a Zeman. Teprve od tohoto rozhodnutí se odvíjelo výběrové řízení, z něhož nakonec odstoupily všechny firmy a sama americká administrativa ho odmítla pro jeho netransparentnost.

Offsety

Dalšími lobbisty byly organizace, které se budou podílet na této vládou garantované transakci. Například podporu v sociální demokracii získal Miloš Zeman slibem offsetových programů ve výši 150 (!) miliard korun, které půjdou do chudých oblastí. Stručně řečeno, slibem, že švédské a britské firmy sem přivezou investice v této závratné výši. Jak ale před demisí prohlásil exministr financí Pavel Mertlík, vláda bude nakonec ráda, když tento právně nevymahatelný slib bude splněn z deseti procent.

U souhlasného hlasování lidové strany hrály velkou roli kontakty poslance Miroslava Kalouska na bývalé šéfy Omnipolu, které švédsko-britskému konsorciu zprostředkovávají tento obchod století. Vůbec vystoupení lidoveckých poslanců ve sněmovní rozpravě bylo místy schizofrenní. Cyril Svoboda nejdříve předvedl své typické neříkám ani tak, ani tak, ale tvářím se přitom jako premiér. Exministr obrany Vilém Holáň zase pronesl: "Nejsem velkým přítelem tohoto projektu. Přesto s ním přeji panu ministrovi úspěch." A hlasoval pro stejně jako zbylí poslanci z jeho klubu.

Na druhou stranu šlo zřejmě o čestnější postoj než unionistického poslance Ivana Pilipa. Poté, co v poslaneckém klubu vlastní strany neprosadil návrh na nákup stíhaček, se raději na plénu ani neobjevil a nechal tak volný prostor spekulacím, jak je to s jeho vztahy s belgickou bankou KBC (majitelkou ČSOB), která se má na úvěrování nákupu stíhaček podílet.

Poslanecká sněmovna minulý týden zažila jedno z nejdůležitějších hlasování posledních dvanácti let, z něhož se kvůli dodatečným nákladům (výzbroj, úprava letišť a doplnění kompatibilních technologií NATO) může zrodit nový Temelín.

BOHUMIL PEČINKA, REFLEX

obsah | Česká republika