Havel do vesmíru nesmí, Spejbl ano

Získat místo na hvězdné obloze není jednoduché. Český génius Jára Cimrman už svou planetku má, zato prezident Václav Havel si na ni musí počkat nejméně sto let.

Praha - Věhlas Spejbla a Hurvínka dosáhl ve vesmíru až za planetu Mars, zatímco popularita Václava Havla stále nepřekročila Zemi. A v nejbližších sto letech se na tom nic nezmění. Cesta slavných Čechů na hvězdnou oblohu vypadá na první pohled jednoduše. Každý astronom, který ve vesmíru objeví novou planetku, má právo pojmenovat ji podle svého uvážení.

Protože čeští astronomové patří v jejich objevování mezi nejúspěšnější na světě, krouží sluneční soustavou bezmála pět set planetek, z nichž mnohé nesou jména slavných osobností českých dějin i současnosti. Václav Havel, čtvrtý podle loňské ankety Centra pro výzkum veřejného mínění o nejslavnějšího Čecha, svou planetku zatím nemá. Stejně jako šestý slavný Čech Jan Žižka z Trocnova, osmý Edvard Beneš nebo desátý Ludvík Svoboda. Důvod je jednoduchý. Podle třináctičlenné mezinárodní astronomické komise, která přidělování jmen schvaluje, nepatří na hvězdnou oblohu jména politiků ani osobností spojených s vojenskými akcemi.

"Platí pravidlo, že jméno politika se může planetce přidělit nejdříve sto let po jeho smrti. Názvy jsou totiž udělené natrvalo a ve vesmíru nemůžeme dopustit to, co v českých poměrech, kde se ulice přejmenovávají po politicích každých dvacet let," říká astronomka Jana Tichá. Od roku 2000 je historicky první zástupkyní České republiky v mezinárodní komisi.

Ani její členství nemůže Havlovu cestu do vesmíru urychlit. "Je absurdní si myslet, že budeme Havla vydávat jen za slavného dramatika. To by komise okamžitě prokoukla a snaha o takovou obezličku by byla považována za neslušnou," vysvětluje Tichá. Přesto se někteří Češi, jejichž jména jsou s politikou silně spojena, na hvězdnou oblohu dostali. Například T. G. Masaryk nebo Jan Palach. "To ale bylo díky naprosto mimořádné autoritě mezinárodně uznávaného astronoma Luboše Kohoutka, který planetky objevil. Svět v sedmdesátých letech tato jména bral spíše jako obdiv k Československu než jako politické symboly," uvedl Kohoutkův přítel astronom Jiří Grygar.

Svou planetku má však i Julius Fučík. "Toho si vybrala ruská astronomka Smirnova. Jsem přesvědčený, že čeští astronomové by něco takového nikdy neudělali," říká Grygar. Jinak může do vesmíru prakticky kdokoli, a tak od letošního července obíhá mezi Marsem a Jupiterem kolem Slunce i Spejbl a Hurvínek. A šest let má svou planetku i Jára Cimrman. "Podobně jako Leonardo da Vinci byl dramatikem, skladatelem, básníkem, malířem, vynálezcem, polárníkem, sportovcem i prvním člověkem na Měsíci," uvedli ve zdůvodnění čeští astronomové. Mezinárodní komise jejich argumenty přijala.

Kde se dnes nacházejí planetky pojmenované po slavných Češích

Česká republika patří mezi nejúspěšnější země v objevování planetek. V současné době je ve vesmíru téměř 500 planetek, jejichž jména mají vztah k Čechům a České republice. Naprostá většina z nich obíhá Slunce na drahách mezi Marsem a Jupiterem. Mezi osobnostmi, které mají "svou" planetu, je například král Karel IV., kazatel Jan Hus, prezident Tomáš Masaryk, spisovatelka Božena Němcová, komunistický novinář Julius Fučík, operní pěvkyně Gabriela Beňačková a Dagmar Pecková, kosmonaut Vladimír Remek, hokejista Dominik Hašek, ale také loutkové postavičky Spejbl a Hurvínek.