Důchodci píší za studenty školní práce

Vzdělaný důchodce, internet a líní studenti. Kombinace těchto, zdánlivě nijak nesouvisejících pojmů začíná přidělávat vrásky pedagogům vysokých škol. Důvod je jednoduchý.

Stále více vysokoškolských studentů údajně zadává vypracování své seminární práce lidem, kteří si za každou cenu chtějí dokázat, že i ve velmi pokročilém věku dokážou pracovat s moderními informačními technologiemi.

Student tak zdarma nebo za velmi mírný poplatek získá seminární práci, na kterou sám nemá čas ani chuť. Řada pedagogů přitom tento nový fenomén až tak striktně neodsuzuje. Za určitých okolností totiž může být takový druh podvodu přínosem pro studenta i pro skutečného autora práce.

"Za jednu seminárku si obvykle říkám částku mezi jedním tisícem a patnácti sty korunami. A zvládnu jich i pět za měsíc," říká sedmašedesátiletý bývalý projektant a dříve i významný funkcionář jedné z politických stran v Českých Budějovicích.

V jihočeské metropoli velice známý muž, který z pochopitelných důvodů ale nechce zveřejnit své jméno, si údajně na líných studentech založil prosperující živnost. Seminární práce přitom zdaleka nepíše jen ve svém oboru. "Nedávno jsem dokončil seminárku o migraci ptáků. Moc zajímavá práce," pochvaluje si důchodce.

Zároveň tvrdí, že studentům určitě nepomáhá jen pro peníze. "Odměna je jen symbolická. Hlavně si rozšiřuju obzory," říká. Pokud má někdo podle něj dobré analytické schopnosti a k tomu přístup k internetu, dokáže napsat fundovanou práci v mnoha různých oborech.

Starší dělají méně chyb

Fakt, že se vzdělaní důchodci stávají doslova spásou pro mnoho studentů, potvrzují i vysokoškolští učitelé. "Takových seminárních prací, u nichž mám podezření, že je psal člověk takzvaně ze staré školy, je opravdu hodně," říká prorektorka Jihočeské univerzity Jana Šemberová. Sama může dobře srovnávat.

Vedle řádných studentů totiž učí i studenty Univerzity třetího věku. "Staří lidé mají v textu zpravidla mnohem méně gramatických chyb, navíc oproti mladým pracují velmi odlišně s jazykem," říká prorektorka. Informace z internetu, které běžní studenti zpravidla jen opisují, totiž "najatí" důchodci dále jazykově upravují a převádějí do mnohem srozumitelnější češtiny.

"I když ale v řadě případů podezírám studenta, že za něj psal seminárku dědeček, najít důkazy už je mnohem těžší," říká Šemberová. Na základě svých zkušeností však tvrdí, že takzvaná "dědečkovská" či "babičkovská" seminárka je z pohledu vzdělávání menším prohřeškem než bezduché kopírování prací z internetu. "Staří lidé obvykle trvají na tom, že i když práci napíší sami, student musí projít alespoň důkladnou konzultací," říká Šemberová.

Právě taková konzultace může být údajně dobrou školou jak pro studenta, tak pro jeho mnohem staršího pomocníka. "Některé seminární práce z pera lidí v důchodovém věku jsou totiž opravdové literární unikáty. A to zejména proto, že spojují moderní informační technologie s pečlivostí při výběru jazyka," říká docentka Šemberová.

MAREK KERLES

obsah | Česká republika