Češi uctili památku zabitých Němců

Ústí nad Labem odhalili pamětní desku obětem masakru německých obyvatel, kteří byli zavražděni krátce po skončení druhé světové války. Dvojjazyčná pamětní deska je umístěna na mostě Edvarda Beneše, kde násilnosti před šedesáti lety propukly.

Jejího odhalení se zúčastnil také Walter Erhart, jehož otce před šedesáti lety shodili Češi z mostu do Labe. "Otcův hrob jsem objevil až po 56 letech v německém Königsmarku. Události, při kterých zahynul, pro mě byly celoživotním traumatem," uvedl.

Pietní akt, který někteří Ústečané vnímali jako omluvu Němcům za události spojené s jejich odsunem po skončení druhé světové války, se neobešel bez protestů.

Jednaosmdesátiletá rodačka z Předlic Věra Kvízová se před zahájením akce postavila na místo řečníků. Držela cedulku, na které bylo rukou napsáno, že s odhalením desky nesouhlasí.

"My jsme museli před Němci utéct do vnitrozemí, prožili jsme během války krušný život. V Předlicích zůstalo jen pět Čechů a nikdo z nich válku nepřežil. Pomníky a desky by se měly odhalovat těm, co je Němci zabili v koncentrácích," rozčilovala se.

Na Benešův most do prostoru před pamětní deskou ji přišli podpořit ještě dvě její přítelkyně. Těsně před zahájením proslovů představitelů města a pozvaných hostů je odtud vykázali městští strážníci.

Umístění a odhalení pamětní desky jednomyslně odsouhlasili ústečtí radní, členové ODS a místního Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu. Místní komunisté jsou proti.

Ústecký primátor Petr Gandalovič při nedělním projevu připomněl, že násilí na sudetských Němcích před šedesáti lety v Ústí se účastnila i Československá armáda.

"Věřím, že odhalení této desky bude vnímáno jako čin hrdého a sebevědomého města. Nechceme tím vynášet soud nad dobou, která byla silně ovlivněna válečnými událostmi," pronesl.

Pietní akt začal přesně v hodinu, kdy před šedesáti lety propukly na mostě první násilnosti. Podle historiků se jejich obětí stalo zhruba padesát Němců. Někteří byli shozeni z mostu do Labe a utonuli nebo byli zastřeleni. Další přišli o život na Mírovém náměstí.

Pamětní desky obětem poválečného násilí na německém obyvatelstvu, zvláště pak takzvaného divokého odsunu Němců, jsou v Česku spíše výjimečné. Tyto památníky se také stávají častým terčem fyzických útoků. Vedení města Ústí se proto rozhodlo, že novou pamětní desku bude pravidelně kontrolovat městská policie.

ANTONÍN VIKTORA, MF DNES

obsah | Česká republika