1968: stovky obětí přišly o odškodnění

Oběti sovětské okupace z let 1968 až 1991 měly ještě před měsícem velkou šanci na odškodnění. Nyní však o satisfakci mohou usilovat znovu. Zákon, který navrhoval jako odškodné příbuzným zabitých milion korun, těžce zraněným polovinu a lehce zraněným 100 tisíc, původně ve sněmovně postoupil do druhého čtení. Jenže kvůli hlasům komunistů a sociálních demokratů letos 4. května putoval do koše. Definitivně.

Obětí - pozůstalých, zraněných či znásilněných - by přitom nebylo až tak mnoho: poslanci odhadli, že asi dva a půl tisíce.

"Skoro si nemyslím, že by jich bylo tolik, podle získaných poznatků se zdá, že ten počet je spíše nižší," říká Milada Kadlecová z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

Jenže přesná čísla stále nejsou k dispozici a možná nebudou nikdy. Mnozí totiž zranění či znásilnění ani nenahlásili, aby neměli potíže s úřady.

Prokazatelně však úřady šetřily od 21. srpna do začátku prosince 94 případů úmrtí a 345 případů těžkých či lehkých poranění. A drtivá většina z nich byla způsobena sovětskými vojáky.

Koncem roku 1968 totiž generální prokuratura udělala první bilanci za období od 21. srpna do 18. října 1968 a zjistila, že ze čtyř stovek trestných činů způsobili 260 sovětští vojáci. Pak následovali polští vojáci s patnácti trestnými činy, maďarští se dvanácti a bulharští se čtyřmi. U sto deseti vojáků nebyla příslušnost určena. Některé z obětí už dříve dostaly finanční náhrady. "Říci ovšem, že oběti byly odškodněny, by nebylo úplně přesné. Jednak se to netýkalo všech a jednak ty částky byly nízké," říká Kadlecová.

Hned po roce 1990 dostali úředně evidovaní pozůstalí jednorázově sto tisíc korun za zabitého. Ty si však muselo mezi sebou rozdělit někdy i více rodin. Kadlecová také připomíná, že v některých případech byly údaje nepřesné. "To se týkalo například znásilnění, ne ve všech případech se to prokázalo," říká.

LUDĚK NAVARA, MF DNES

obsah | Česká republika