Vietnamci se zlobí. Nesmí volit

Pro Vietnamce a další "neevropské" národy žijící v Česku totiž platí jiná práva než pro cizince ze zemí Evropské unie. "Chtěl bych se aktivně podílet na tom, co se děje," tvrdí majitel cestovní kanceláře Le Minh Cau ze Svazu Vietnamců. Podle něj by se měla situace co nejdřív změnit.

Stejného názoru je i student politologie Nguyen Viet Cuong. V Česku žije už 19 let. "Vím, že je tu spousta pro i proti, ale kdybych měl tu možnost, voleb bych se zúčastnil," popisuje.

Vietnamci, kteří na našem území žijí v počtu 28 tisíc, přes velký zájem k volbám nesmí a jejich zástupci dění neovlivní. "V Evropě je přitom běžnou praxí, že k volbám smějí všichni," říká Lucie Dorůžková ze společnosti Člověk v tísni. Podle ní cizinci z Asie i dalších kontinentů volí například ve Slovinsku a v Irsku.

Podle odpůrců kandidatury cizinců by však na některých místech mohly začít vznikat "cizinecké radnice", kde by zastupitelé byli pouze ze zahraničí a nerespektovali by zájmy "místních". Odborníci ale míní, že by přesto měli mít stejná práva. "Platí tady daně a komunální politika je pro ně důležitá," vysvětluje Magda Faltová z Poradny pro uprchlíky. Zákon o volbách do městských zastupitelstev cizincům s trvalým pobytem v "komunálkách" volit a kandidovat umožňuje. Podle něj by však Česko muselo podepsat mezinárodní úmluvu. Smlouva o přistoupení je ale uzavřená jen se státy Evropské unie.

Díky ní se nyní voleb mohou kromě Čechů zúčastnit i Poláci, Slováci, Němci a Rakušané. Cizinci z členských států unie mohou nově i kandidovat. Musí splnit pouze jednu podmínku - sami se nechat zapsat do dodatku k seznamu voličů, a to nejpozději 48 hodin před volbami.

Jejich účast se bude pravděpodobně počítat v tisících, trvalý pobyt má v zemi kolem dvaceti tisíc Slováků, přes jedenáct tisíc Poláků a zhruba čtyři tisíce Němců. Dohromady získalo díky smlouvě o přistoupení právo volit a kandidovat přes 43 tisíc občanů EU.