Případ "hrdinného" kapitána Minaříka

Je to nekonečný příběh: komunistický agent Minařík plánoval atentát na Rádio Svobodná Evropa v sedmdesátých letech. Dodnes za to nebyl odsouzen.

Soudy si však s Minaříkem nevědí rady už třináct let. Naposledy státní zástupkyně případ přehrála k brněnskému krajskému soudu.

"Kdy to krajský soud bude projednávat, zatím nevím," říká státní zástupkyně Milena Hojovcová. Jisté je totiž jen to, že Minařík chtěl rádio skutečně vyhodit do povětří, že tehdejší pracovníky rádia pomluvil, jak mohl, a že za to od komunistického režimu dostal nemalé peníze.

Zda za to půjde do vězení, stále jisté není. Ostatně není to tak dávno, co se rozvědčík považoval za nedotknutelného hrdinu, jakéhosi českého Jamese Bonda. Některá jeho namyšlená prohlášení tomu skutečně odpovídají. Už komunistický režim ho označil podivným přízviskem "hrdina času míru".

Minaříkova hvězdná hodina

Vraťme se do doby, kdy Minařík zažíval svůj triumf: je 29. ledna 1976, v budově Svazu československých novinářů se na tiskové konferenci schází neuvěřitelné množství zpravodajů. Celkem 137 z 16 zemí. Nechybějí zpravodajové z Kuby, Japonska a Číny. Jen novinářů z tehdejšího Československa přišlo 94. Byla to Minaříkova hvězdná hodina. Vlastně dvouhodina - tak dlouho trvala tisková konference.

Rozvědčík Pavel Minařík "odhalil skutečnou tvář" mnichovské vysílačky Svobodná Evropa, kterou tajně poslouchaly i tisíce lidí v komunistickém Československu a která byla pražským vládcům trnem v oku. "Mé poslání, které jsem v Mnichově měl, bylo plně odůvodněno obranou zájmů mé vlasti a světového socialismu," prohlásí Minařík před nabitým sálem. Druhý den už beseduje v rozhlase.

O Minaříkovi píší všechny sovětské deníky, a o pár dní později začne Rudé právo otiskovat dokonce reportážní seriál. O Minaříkovi přinesou obsáhlé zprávy všechny celostátní deníky v Rumunsku (Rumunsko bude ještě pro mnichovskou stanici důležité) a sovětská televize připraví půlhodinový pořad. A v téže době také zazní oslavná píseň o "statečném" kapitánu Minaříkovi. Později bude ještě oceněn řádem Rudé hvězdy.

Co zůstalo v Německu?

Ve skutečnosti po "hrdinném" kapitánovi Minaříkovi zůstane v Německu jedna nešťastná žena (kterou těžce zranil svým autem), stejně tak nešťastná německá manželka (rozvod za něj bude vyřizovat tajná policie), vykradený trezor ředitele československého oddělení stanice a hlavně překvapení kolegové, které Minařík ve východní Evropě za peníze pomlouvá, kde může.

Ostatně neplatili ho špatně. V době svého pobytu v západním Německu dostával od československého ministerstva vnitra ročně 10 000 západoněmeckých marek. Samozřejmě k tomu měl i svůj plat redaktora, 1 560 marek měsíčně...

Kdo byl ten ''hrdinný'' rozvědčík Minařík?

Minařík (narozen 29. 6. 1945) se vyučil elektroinstalatérem, krátce působil ve východočeském divadle jako kulisák, než zakotvil v brněnském rádiu. Mezitím se staly dvě důležité události: večerně vystudoval střední školu a podepsal spolupráci s československou tajnou službou. Ta ho připravovala na vysazení do západního Německa. Kdyby se mu nezdařil průnik do Svobodné Evropy, měl působit v okolí Frankfurtu nad Mohanem.

Jenže průnik do Rádia Svobodná Evropa se mu zdařil více než dobře. "Byl velice aktivní. Až někdy i pražská centrála z toho byla paf. Zřejmě za tím byla ctižádost," říká Karel Pacner, který se problematikou špionáže dlouhodobě zabývá.

Německé hranice překročil Minařík 5. září 1969. Dostal rozkaz předstírat emigraci. Jako krycí jména si zvolil Ulyxes, později Play. A v letech 1969 až 1975 dostává rozvědka od Minaříka skutečně stovky zpráv.

Krycí název Panel

V roce 1970 předkládá Minařík první návrh na akci s krycím jménem Panel. Nešlo o nic menšího než o návrh vyhodit do povětří budovu Rádia Svobodná Evropa. "Tehdy jsem si dal dosud před nikým nevyřčený slib přispět ze všech svých sil k odstranění této hanby éteru. Vím, že je to úkol pro jednotlivce až příliš smělý," napsal později Minařík v předmluvě ke své knize Návrat rozvědčíka.

O plánech na výbuch ve Svobodné Evropě se Minařík bavil na schůzce se svým řídícím důstojníkem přímo v Mnichově. Výbuch měl vyřadit z provozu celkem pět vysílacích stanovišť, především sekce zaměřené na vysílání do východní Evropy včetně Československa.

Pražská centrála nedala k výbuchu souhlas

První nákres uložení náloží předložil Minařík 12. června 1972. Nadřízení jej přijali s oceněním. 22. července 1972 přikládá Minařík další plán a popisuje technické možnosti destrukce tak, aby nedošlo k ohrožení životů. Ve spise jsou dobře zachovány jeho nákresy uložení bomb: jednou do vozíku, v němž se vozila pošta (podobný jako v samoobsluze), podruhé do krytu kabelů. V září 1973 usiloval znovu o souhlas centrály s uložením náloží, naposledy v roce 1975. Jenže pražská centrála souhlas nedala. Naopak, v lednu 1976 byl Minařík rychle stažen zpět. "Můžeme dedukovat, že se to centrále zdálo riskantní," říká Pacner.

Rozvědka pak Minaříka sama odhalila a udělala z něj nástroj své propagandy. Jenže Minaříkův plán paradoxně nezapadl. Myšlenka atentátu se zalíbila rumunskému diktátorovi Nicolae Ceausescovi a jeho tajná policie skutečně do Mnichova vyslala najaté komando. Výbuch v dubnu 1981 zranil čtyři zaměstnance rádia. Jenže spojitost mezi Minaříkovými plány a akcí rumunské tajné služby se nikdy neprokázala. "Na druhé straně není jasné, zda si tu informaci mezi sebou soudruzi neřekli," dodává Pacner. Faktem je, že nálož byla uložena jinde, než zamýšlel Minařík.

Hrdina se bojí

Po návratu do Československa se Minařík bál, že Německo bude žádat jeho vydání, a nechal se vyslat na studium do Kyjeva (tam studoval pod krycím jménem Neuman). Po návratu si nechal zajistit pohodlný život za státní peníze: stal se šéfredaktorem časopisu Signál (stále byl placen ministerstvem vnitra). V roce 1986 získal hodnost plukovníka. Chtěl prý psát a plánoval (neskromně) trilogii o studené válce. Finančně na tom nebyl špatně. Když ho poprvé obvinili z pokusu o atentát v roce 1991, nechal se propustit z vazby na kauci 400 tisíc korun. V té době už podnikal: měl bezpečnostní agenturu Mink, na jejíž rozjezd dal ÚV KSČ půldruhého milionu.

Jenže pád komunismu znamenal i pozvolný pád rozvědčíka. Nejdřív mu utekla jeho ukrajinská manželka, dcera prvního tajemníka komunistické strany Ukrajiny, s níž se seznámil v Kyjevě. Údajně si s sebou vzala i 20 milionů korun schovaných pod hromadou uhlí, jejichž krádež Minařík nahlásil české policii. Minařík (počtvrté ženatý) je nyní trestně stíhán za pojišťovací podvod ve výši více než 5 milionů korun.


Soud nepochopil jádro věci, říká šéf rádia

Fakt, že soud znovu poslal k ledu případ agenta Pavla Minaříka, rozhořčil bývalého ředitele českého vysílání Svobodné Evropy Karla Kašpárka. "Případ agenta StB Pavla Minaříka se vleče 13 let," stěžuje si Kašpárek. Za svého působení v rádiu měl možnost se detailně seznámit s Minaříkovým případem. Byl předsedou zaměstnanecké rady a musel se zabývat případy propouštěných zaměstnanců. Tedy i Minaříka.

Co říkáte rozhodnutí brněnského soudu, který trestní stíhání zastavil?

Vycházejme z toho, že brněnský soudce podrobně pročetl hlášení kapitána Minaříka, která posílal z Mnichova řídícím orgánům StB od roku 1969 až do roku 1976. Je-li tomu tak, pak ve svém rozhodnutí zastavit Minaříkovo trestní stíhání totálně minul jádro věci. Pavla Minaříka vedla šílená nenávist proti rozhlasové stanici Svobodná Evropa a vášnivá touha po kariéře, nehledě na prostředky. Soudce brněnského soudu se v Minaříkových hlášeních orgánům StB musel dočíst, že Minařík vypracoval podrobné plány, jak, kdy a kde položit výbušniny v mnichovské budově Svobodné Evropy. Původně chtěl položit bombu do vozíku, kterým se rozvážela pošta, později chtěl vyhodit do povětří kabelová vedení v budově a nakonec plán "vylepšil" nákresem, kde v budově rozmístí výbušniny, aby dosáhl co nejničivějšího účinku.

Plyne z dokumentů, že iniciativa vycházela od Minaříka?

Minařík opětovně urgoval řídící orgány, aby mu dodaly vysoce výbušné trhaviny, o ostatní že se postará sám. Navrhoval centrále StB, že by se měl výbuch plánovat na dobu konání olympijských her v Mnichově, neboť by to mělo na německou veřejnost negativní účinek, protože by se cítila ohrožena a žádala by vystěhování Svobodné Evropy z území Německé spolkové republiky.

Měli by stát před soudem i ti, kteří Minaříka řídili ze svých pražských kanceláří?

Stejně jako Minaříka nelze zbavit viny jeho řídící orgány, které nikterak nepovažovaly Minaříkovy plány za naivní. Vedly s ním o tom naopak diskusi, vyplatily mu odměnu za iniciativu. Dotazovaly se ho na různé podrobnosti. Nikdy nenaznačily, že plán považují za neproveditelný nebo nereálný. V jednom posudku dokonce konstatují, že Minaříkovi není třeba stanovit úkoly, neboť si vhodné cíle najde sám.

Co říkáte argumentu, že není-li známa výše škody, není možné nikoho za plánovaný útok potrestat?

Soudce zřejmě nyní vůbec nepřihlížel k tomu, že Minařík vypracoval podrobný plán teroristické akce, za což západní soudy vyměřují mnohaleté tresty vězení. Své rozhodnutí vázal na to, jaká škoda mohla po pumovém útoku vzniknout, a to se podle něho neprokázalo.

Vy jste v rádiu pracoval, dokážete tu škodu odhadnout?

Minaříkovu myšlenku položit bombu v mnichovském sídle Svobodné Evropy převzala o 15 let později rumunská tajná služba SECURITATE a najala skupinu mezinárodních teroristů, aby to provedla. Ta nerozmístila více náloží, jak kdysi navrhoval Minařík, nýbrž pouze jednu bombu, a ne uvnitř budovy, ale u vnější zdi. Ta způsobila hmotnou škodu 1 milion dolarů a těžce zranila čtyři zaměstnance, z toho tři české a slovenské kolegy. K tomu jen dodám, že Minařík požadoval z Prahy tak účinnou výbušninu, aby mohla prorazit třicet centimetrů silnou zeď. Účinnost náloží uložených uvnitř by byla mnohem vyšší než venkovní.


Díky vám, chlapíku statečný

Minařík byl oslavován komunistickým režimem jako málokdo před ním. Zpěvák Josef Laufer o něm nazpíval dokonce oslavnou píseň (po revoluci vysvětloval, že to byla legrace).

DOPIS SVOBODNÉ EVROPĚ

Vy, co jste po nocích
ladili dráty
učili sousedy potomkům lhát
slyšte o prorocích
s tupými drápy
jak se jim zhroutil
ten upíří hrad.

Ztratili obličej
to dolar byl důvod
po boku Goebbelsů je
jim Ou Kej
ztratili obličej
i jazyk a původ
teď hrají z partesů
hlas Sí Aj Ej.

Refrén: Díky vám, díky vám
chlapíku statečný
za vaši odvahu, rozum a sílu
Vy jste náš kapitán
Oni jsou zbyteční
Přidal jste blankytu
do křídel míru.

Do pupku hadího
jim kapitán hrábl
a sedm let vypíjel
prolhanou žluč
Ty "svobodný rádio"!
Už ti dech zchladl!
Od našich hrdinů
pravdě se uč!

Utekli - bezmocní
a zradili mámu
i tátu, co někde má
bez jména hrob
chtějí nám - nemocní
zasadit ránu
za konto Lloydů na ptačí zob.

Nad naší hranicí
nebe je čisté
nechceme stanici
s nápisem HNŮJ
Uřvi si bránici
ty špinavé klíště
a nepleť se do veršů
KDE DOMOV MŮJ.

Refrén: Díky vám, díky vám
chlapíku statečný
za vaši odvahu, rozum a sílu
Vy jste náš kapitán
Oni jsou zbyteční
Přidal jste blankytu
do křídel míru.

LUDĚK NAVARA, MF DNES

obsah | Česká republika