Výpověď znalce: Masaryk byl zavražděn

Je to dosud poslední důkaz v případu záhadné smrti legendárního Jana Masaryka, jehož tělo bylo nalezeno na nádvoří pražského Černínského paláce 10. března 1948. Přesně před sedmapadesáti lety.

Tím důkazem je výpověď psychiatra Cyrila Höschla pro Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). "Mechanismem projekce (vcítění se do situace sebevraha) si lze jen těžko představit, že by v případě plánované sebevraždy postupoval tak, jak je známo," uvedl Höschl. Případ byl již před jeho výpovědí uzavřen: šlo o vraždu, pachatel neznámý. Höschl závěr podpořil: "Nejde si představit, že po ukončení pracovního dne by se Masaryk z civilního oděvu převlékl do pyžama při vědomí, že bude po skoku nalezen a že tento obraz vejde ve všeobecnou známost."

Agentka: Vrazi byli z NKVD

Přestože i dnes mnozí podporují verzi sebevraždy, pro vraždu svědčí stále více stop. Pravda může být ukryta v moskevských archivech. Bývalá agentka sovětské tajné služby NKVD Jelizaveta Paršinová již dříve řekla, že Masaryka zabili její kolegové. Uvedl to i její syn pro Svobodnou Evropu.

"Požádali jsme Rusko o právní pomoc. Reakcí však bylo sdělení, že paní Paršinová zemřela a listinné materiály k případu Masaryk podléhají stále režimu utajení," řekl náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret.

Verze, podle níž Masaryka zavraždila sovětská tajná služba, se objevila poprvé v roce 1993. Tehdy se Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově přihlásil muž, který tvrdil, že o vraždě Masaryka slyšel od své matky, Paršinové, žijící v Moskvě. "Poskytl rozhovor pro ruské vysílání Svobodné Evropy. Já jsem to slyšel a utíkal do studia českého vysílání, kde jsem tuto informaci zveřejnil," říká Jefim Fištejn, který v té době pracoval pro české vysílání jako komentátor. Podle Fištejna se však muž poté z Německa ztratil, pravděpodobně se vrátil do Ruska.

Snažil se prý utéct po římse

"Vyprávěl, že slyšel, o čem se bavila jeho matka s dalšími bývalými příslušníky tajné služby, když se napili. Masaryka prý vyhodili z okna její kolegové. Snažil se jim prý utéct po římse," říká Fištejn.

Jeho výpověď potvrdila sama Paršinová, když s ní Česká televize v Rusku natáčela dokument Československo ve zvláštních službách. Jenže žádost o právní pomoc, kterou poté podala česká policie, ruské orgány odmítly. Paršinová je prý po smrti a dokumenty, které se týkají Masaryka, jsou tajné. "Po půl roce nám poslali její úmrtní list," řekl vyšetřovatel Ilja Pravda, který měl případ Masaryk na starosti v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

Verzi o vraždě, kterou však nemusela mít na svědomí jen sovětská tajná služba (podezřelých bylo totiž víc) naposledy podpořil psychiatr Höschl.

Byl zřejmě ke skoku donucen, říká Höschl

Podle něj byl Masaryk ke skoku z okna někým donucen, popřípadě vyskočil ve strachu a pod tlakem situace. Höschl uvedl: "Je nepravděpodobné, že by se po rozhodnutí skočit z okna snažil realizaci ještě dále zkomplikovat přemístěním se dál od okna. Argument, že skok provedl čelem ke zdi, je v mých očích spíše argumentem pro to, že skok nebyl z vlastního rozhodnutí. Navíc je velmi nepravděpodobné, že by rozhodnutí k sebevraždě bylo slučitelné s pokračováním v běžných povinnostech -personálu přislíbil setkání na druhý den a připravoval si projev." Přestože pro verzi vraždy svědčí stále více a více stop, řada znalců i pamětníků je přesvědčena o jeho dobrovolném odchodu ze života. O tom, že se sebeobětoval v době krize po převzetí moci komunisty, je například přesvědčen jeho někdejší tajemník Antonín Sum.

ÚDV proto připravuje právě v těchto dnech odbornou publikaci, která nabídne pohled na "případ Masaryk" ze všech hledisek a nebude se držet jediné verze jeho konce. "Publikace se netýká jen jeho smrti, ale i období, které předcházelo. Aby si lidé uvědomili jeho roli a neomezovali se jen na ten tragický okamžik," říká náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret. Publikaci dostanou přednostně školy.