Neonacismu je třeba vzdorovat, říká muž, který přežil Osvětim

Paměť je jeho kapitál. Pamatuje si, jak hrával fotbal za Nový Jičín, pamatuje si na noc z 1. na 2. února 1943, kdy se z tisíce mužů, žen a dětí (včetně jeho rodiny) dostalo do koncentračního tábora Osvětim z transportu z Terezína pouze 155 mužů a 63 žen. Nejen o tom vypráví poválečné generaci Němců Max Mannheimer.

Říkáte, že nejste ani soudce, ani žalobce. Jak zní vaše poselství Německu 60 let po válce?

Poučit se z dějin. Včas rozpoznat nebezpečí, a moci tak včas zasáhnout proti neonacistům. Odvracet tvář je to nejhorší. Dovedu si představit, že to tehdy nemuselo dojít až tak daleko, kdyby lidé v roce 1938 povstali proti bezpráví.

Zpracovali Němci svou minulost?

Částečně. Brzdou byla studená válka. Ale na fašismus nesmíme zapomínat. Druhá světová válka byla přece největší genocida a přinesla smrt 50 milionům obětí! Jak řekl americký filozof George Santayana: Ti, kteří si nepamatují na minulost, jsou odsouzeni prožít ji znovu. Fašistická říše vám vzala rodiče, sourozence a manželku, demokratické Německo se stalo vaší novou vlastí. Co mu nyní vzkážete?

Podporujme demokracii. Je zapotřebí posilovat demokracii, aby znovu nevznikla diktatura, protože již dobře známe její důsledky. Loni na podzim se ve dvou spolkových zemích dostali do parlamentu neonacisté. Neměli by být zakázáni?

Myslím, že zákaz nic neřeší. Zakážete je a oni vlezou do jiných stran. Navíc procesy s neonacisty pouze přitahují pozornost. A o to jim právě jde. Bohužel bulvární noviny hledají právě senzace tohoto typu a poskytují jim platformu. Čím si vysvětlujete, že 60 let od konce války lidé volí neonacisty?

Dlouho jsem si myslel, že převážná většina slušných, demokraticky smýšlejících lidí může držet v šachu těch pár procent potenciálních nebo skutečných neonacistů. Omyl. Připomenu, že také Hitler kdysi začínal s malým počtem aktivistů. Již několik let se Německo potýká s masovou nezaměstnaností. To je voda na mlýn neonacistům, kteří argumentují tím, že cizinci berou Němcům práci. Jednou jsem o tom hovořil s předsedou republikánů, který, byť sám zaměstnává Turky, je proti cizincům. Protože jsem věděl, že je velkým fandou fotbalového klubu FC Bayern, zeptal jsem se ho: "Víte, co by se stalo, kdyby při zápase FC Bayern někdo zvolal - Cizinci ven! Mohli by je rozpustit. Tenkrát tam totiž hráli pouze tři rodilí Němci." Co říkáte na neutuchající spor mezi Čechy a jejich vyhnanými krajany?

Odpovím protiotázkou. Napadli Češi Německo, nebo to bylo obráceně? Ale pochopitelně, vždy jsem byl proti tomu, aby lidé byli vyhnáni z domovů, což se stalo i mně. Nechci nespravedlnost a tomu musíme zabránit. Mluvit, vysvětlovat, být bdělí. Víte, v koncentračním táboře jsem odvážný nebyl. Ale dnes se nebojím podívat do očí neonacistovi. A řeknu mu pravdu o Osvětimi, o Dachau. Jak zní vaše krédo?

Nezapomenout, co se stalo. Dnes již můžu bez nenávisti podat mladé generaci očité svědectví o nacistickém režimu. I když jenom někde vymažete nastříkaný hákový kříž, i to je příspěvek k boji proti extremismu, antisemitismu. Jít kolem a ignorovat to, to by znamenalo, že s tím souhlasíme!

ZITA SENKOVÁ

obsah | Česká republika