Lobkowiczové převzali část Pražského hradu

Roudnická větev rodu Lobkowiczů získala koncem loňského roku v restitučním sporu Lobkovický palác, jenž se nachází v areálu Pražského hradu. Vyhráli tak při, kterou od počátku 90. let vedli se Správou Pražského hradu. Ve čtvrtek minulý týden Lobkowiczové palác fyzicky převzali.

Soud zaskočil nájemce objektu - vedení Národního muzea, neboť se o tom dozvědělo teprve před měsícem. Ministr kultury Pavel Dostál Právu včera potvrdil, že ačkoli jde o národní kulturní památku, na palác se restituční nároky Lobkowiczů vztahovaly. "Museli jsme respektovat Ústavní soud," řekl Dostál. Dodal, že ačkoliv se národní kulturní památky nerestituují, v tomto případě se tak stalo, když ÚS změnil podmínky, za nichž lze objekty vracet.

Šance na vydání paláce se pro Lobkowicze výrazně zvýšila po rozhodnutí ÚS z března 1999, jenž zrušil pasáž zákona o mimosoudních rehabilitacích, která zakazovala vydávat věci prohlášené za národní kulturní památku. Podle ÚS zmíněné ustanovení diskriminovalo určitou skupinu osob, což odporuje ústavě.

Místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromír Jirsa včera potvrdil, že jejich soud spor o Lobkovický palác řešil a že skončil pravomocným rozhodnutím již loni. Soudkyni obvodního soudu, která měla případ na starosti, se ale Právu včera nepodařilo zastihnout.

Muzeum setrvá v objektu

Správa Pražského hradu pronajímala Lobkovický palác Národnímu muzeu od 80. let. Právu to sdělil ředitel muzea Michal Lukeš. "Hned poté, co jsem se asi před měsícem dověděl, že k právnímu potvrzení výhry Lobkowiczů došlo, sešel jsem se s panem Williamem Lobkowiczem a jejich správcem majetku a zároveň právním zástupcem doktorem Popelářem. Ujistili mě, že nájemní smlouvu, kterou mělo Národní muzeum se Správou Hradu, přebírají bez připomínek, čili že nás tam nechávají za úplně stejných nájemních podmínek," uvedl Lukeš.

Podle něj mají Lobkowiczové nadále zájem s muzeem pracovat a nevidí problém v tom, aby v paláci zůstalo. "Tváří se velice vstřícně, jsou velmi příjemní a muzeum se necítí nijak ohroženo nebo vyhazováno," sdělil Lukeš. Podle něj je muzeum v nájmu za úplatu, ale přesnou částku nebyl schopen po pracovní době z hlavy uvést. Jak se Právo dovědělo z dobře informovaných zdrojů z Historického muzea, které v Lobkovickém paláci sídlí, zmíněný nájem nepřesahuje milión korun ročně. "Za kancléře Dobrovského to činilo necelých 400 tisíc korun a velmi se to blížilo předlistopadovému stavu," uvedl zdroj.

V paláci je expozice českých dějin a sály pro dočasné výstavy. Návštěvníci muzea zde mohli nedávno zhlédnout například výstavy Český granát nebo České barokní sklo.

Hrad mlčel jako hrob

Na kauze, která vyvrcholila v posledních týdnech funkčního období Václava Havla, je nejpodivnější přístup tehdejšího vlastníka paláce, tedy Správy Pražského hradu. Ta o rozuzlení soudního sporu neinformovala nejen veřejnost, ale ani nájemce, tedy Národní muzeum.

"Z Pražského hradu to bylo prapodivné, informaci jsem se dověděl neoficiálně a sám jsem po tom začal pátrat. Snažil jsem se získat nějaký papír, což se mi nakonec podařilo po určitých peripetiích, které zřejmě souvisejí i s personálními změnami v prezidentské kanceláři Pražského hradu," popsal hradní přístup ředitel muzea Lukeš. Šéf tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek Právu potvrdil, že tzv. malý Lobkovický palác byl minulý týden skutečně předán původním majitelům, ale žádné podrobnosti nebyl momentálně schopen sdělit, neboť "jde o součást obrovské spousty věcí, v nichž se nové osazenstvo prezidentské kanceláře teprve postupně začíná orientovat".

KATEŘINA PERKNEROVÁ, NOVINKY

obsah | Česká republika