Jakeš a Lenárt: Bez trestu!

Bývalí funkcionáři KSČ Milouš Jakeš a Jozef Lenárt měli včera důvod k oslavě - soud je zprostil obžaloby z vlastizrady, že napomáhali okupaci Československa v roce 1968. Vítězství však ani nezapili. Krátce po rozsudku nastoupili do tramvaje a vypravili se domů. "Tolik mě nefotografovali, ani když jsem byl předsedou," utrousil někdejší komunistický premiér Lenárt při jízdě tramvají s hordou fotografů kolem.

Přesto s rozsudkem viditelně spokojené bývalé vůdce poznával jen málokdo a cestující se často nechápavě pídili po tvářích, kdo že to vyvolává takovou pozornost. "Osvobodili je? To se dalo čekat," poznamenal mladík cestující ve stejném voze. Průběh včerejšího soudu spíš připomínal nepovedenou divadelní zkoušku. Soudní síň, v níž se měl vynést rozsudek, byla příliš malá na to, aby se do ní vešli všichni novináři. A tak nastala hádka mezi těmi, kteří museli síň opustit, a justiční stráží, kterou soudkyně Hana Hrnčířová vyzývala k zajištění pořádku. "Chovejte se aspoň slušně," napomínala veřejnost.

Téměř hodinu pak soudkyně vysvětlovala, co ji vedlo k osvobozujícímu verdiktu. Jakeš odmítl jakoukoli odpovědnost za vývoj v roce 1968 a po něm. "Já tady u soudu nemluvil o okupaci, předmětem tohoto jednání bylo rozvracení socialistického společenského a státního zřízení. Doufám, že si každý dá sám odpověď, kdo to zřízení rozvracel, k tomu není třeba komentáře," prohlásil Jakeš po vynesení verdiktu.

Mladá soudkyně, která se během jednání ne zcela přesně orientovala v některých historických událostech, v odůvodnění verdiktu připustila, že mohla existovat skupina osob, která se Sověty v roce 1968 skutečně spolupracovala. "Lze dovodit, že už před invazí byla určitá skupina 'věrných soudruhů'. Jakkoli lze tento předpoklad považovat za vysoce pravděpodobný, prokázán soudem nebyl. A nelze tedy ani dovodit, že by Jakeš s Lenártem byli její součástí a že se na velvyslanectví neobjevili pouhou shodou okolností," uvedla soudkyně.

V podstatě se přiklonila k argumentům obžalovaných a obhájců. Ti od samého počátku tvrdili, že nejsou důkazy, které by potvrzovaly kontakty mezi Jakešem a Lenártem a sovětskou stranou před invazí - ať už o přípravě kolaborantské dělnické vlády či o přípravě vojenské intervence. Po verdiktu spokojený Jakeš provedl mírnou sebekritiku: "Chyb se nadělalo nemálo, kdo něco dělá, tak to nemůže udělat absolutně bez chyb. Ale v tom hlavním - vybudovat socialistickou společnost v naší zemi - bych dělal totéž," prohlásil.

---

Komunističtí pohlaváři až na výjimky unikají trestu

Karel Vaš

Komunistický prokurátor byl stíhán za podíl na vraždě generála Heliodora Píky. Žalobci jej vinili z toho, že v soudním procesu vložil vědomě do Píkova spisu falzifikáty, jež měly generála usvědčit ze spolupráce s britskou tajnou službou. Soud uložil Vašovi sedmiletý trest vězení. Vrchní soud rozsudek zrušil a stíhání šestaosmdesátiletého Vaše kvůli promlčení trestného činu zastavil.

Alois Grebeníček

Je stíhán za to, že jako vyšetřovatel StB mučil v padesátých letech zatčené odpůrce režimu. Soudní líčení s Grebeníčkem je však již osm let kvůli jeho zdravotnímu stavu odročováno. Osmdesátiletý Grebeníček tvrdí, že trpí srdeční artytmií a nedostatečnou funkcí plic. Má údajně výkyvy ve schopnosti poznávat a uvažovat. Činy, z nichž ho viní obžaloba, odmítá.

Vasil Bilak

Bývalý člen předsednictva ústředního výboru KSČ a jeho ideologický tajemník (1968-1988) žije nyní na Slovensku, kde je stíhán z vlastizrady (podíl na přípravě dělnicko-rolnické vlády). Nejvyšší soud vrátil prokurátorovi případ k dořešení. Kauza čtyřiaosmdesátiletého Bilaka se kvůli rozsáhlosti dokumentů (23 000 stránek) protáhne zřejmě na několik let.

Miroslav Štěpán

jako člen předsednictva ÚV KSČ a šéf městského výboru KSČ v Praze dal v lednu 1989 SNB pokyn, aby demonstrující studenty vyvezla z Prahy. Navedl tím velitele Sboru národní bezpečnosti, aby postupoval nezákonně. Štěpán byl v roce 1990 odsouzen za trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele k odnětí svobody na čtyři roky nepodmíněně.

Lubomír Štrougal

Předseda vlády ČSSR (1970 - 1988) a ministr vnitra (1961-1965) byl stíhán dvakrát. Stíhání kvůli vyzbrojování Lidových milicí vyšetřovatel zastavil. Štrougal vyvázl i z obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle vyšetřovatele dal jako ministr příkaz, aby prokuratura ignorovala vraždu tří lidí, na níž se podíleli příslušníci StB. Žalobce podle soudu nenašel důkazy o Štrougalově vině.