Komunisté chtějí své učebnice

Členové této sekce se na svém posledním zasedání shodli, že školy nebo média v mladých lidech často vzbuzují zbytečný antikomunismus. V učebnicích dějepisu jsou podle Semelové zavádějící informace hlavně o tom, co se v zemi dělo po druhé světové válce. "Jsou tam polopravdy, je tam vždy řečena jen jedna část. Nakonec jsou tam oslavováni lidé typu bratří Mašínů, kteří přitom byli obyčejnými vrahy civilistů," tvrdí Semelová.

Když se jí ale LN zeptaly, jak by podle ní měl vypadat třeba výklad o 17. listopadu 1989, Semelová nic konkrétního neřekla. "To by bylo na dlouhé povídání, v každém případě to považuji za majetkový převrat," řekla k tomu Semelová. Učitelé nepovažují výtky komunistů za oprávněné.

"To je jednoduché: ať se podívají na to, jak vypadaly učebnice před dvaceti lety," říká ředitel pražské ZŠ Brána jazyků v Praze Petr Tlustý. To Martin Hemelík, který učí dějepis na ZŠ v Mnichovicích, se ke kritice učebnic připojuje. Ale v poněkud jiném smyslu. "Učebnice jsou nedostatečné. Události 50. let nebo listopadu 1989 jsou tam jen okrajově. Proto o těchto věcech učím z vlastní přípravy," řekl Hemelík.

Komunisté podle Semelové uvažují o tom, že by časem vydali jakési příručky pro učitele dějepisu, kde by popsali i svůj pohled na zmíněné události. Školy to a priori neodsuzují. "My jsme tu přece od toho, abychom dětem řekli, že názory na jednu věc mohou být různé," konstatuje ředitelka školy v Mnichovicích Marcela Erbeková.