Archivy KSČ jsou utajovány

Chcete zjistit, kdo z vašeho města působil v KSČ, jakou měl funkci a jakou tam dělal kariéru? Přestože zákon říká, že archivní materiály souvisící s činností komunistické strany jsou veřejně přístupné, v praxi tomu může být jinak. "Chtěl jsem se seznámit s materiály okresního výboru KSČ. Nejdřív mi řekli, že je to tajné, pak si mne zavolal ředitel a vysvětlil mi, že problém je v tom, že v materiálech jsou osobní údaje," popisuje soukromý badatel ze Znojma Jan Toman. Nakonec mu pracovníci znojemského archivu požadované spisy slíbili připravit, ale dostal jen část. "Chtěl jsem kartotéku členů nomenklatury OV KSČ, mohly by tam být například údaje o členství v Lidových milicích. Ale tyto materiály jsem nedostal," popisuje badatel.

Jeho zkušenosti nejsou nijak výjimečné. "S podobným problémem se potýkám pořád. Takto se mnohde chovají k badateli, ať přijede odkudkoli. Je to jedna z největších překážek v poznání minulosti," říká historik Jiří Pernes.

Pražský archiv nic neskrývá

Paradoxní je, že archiv ÚV KSČ, který je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze na Chodovci, je přístupný už řadu let: "Máme jediný problém - některé materiály jsou v provizorních balících, takže je musíme připravit. Ale snažíme se každému badateli vyjít vstříc," říká Alena Nosková, vedoucí 4. oddělení Státního ústředního archivu, které se stará právě o archiv ÚV KSČ. Informace o badateli, který v okresním archivu nedostal materiály OV KSČ, ji nepřekvapily. "Podobné stesky jsem už slyšela mnohokrát. Ale nemohu to ani posoudit, ani ovlivnit. Archivy OV KSČ byly odtajněny před pěti šesti lety," dodává. Podle ředitele znojemského archivu Lubomíra Mály nebylo některé materiály možné poskytnout, protože v nich byly osobní údaje: "Konzultoval jsem toto s archivní správou ministerstva vnitra. Bylo mi řečeno, abych dal žádost o posouzení. Žádost o stanovisko jsem poslal také na Úřad pro ochranu osobních údajů."

Málův nadřízený - ředitel archivní správy ministerstva vnitra Vácslav Babička - však o konkrétním sporu ze Znojma zatím informován nebyl. Připouští však, že v ochraně osobních dat může být problém. Zákony totiž chrání citlivé údaje a mezi ně patří nejen informace o zdravotním stavu či sexuální orientaci, ale také o politickém přesvědčení: při striktním výkladu zákona by tedy nebylo možné zveřejnit ani seznamy příslušníků KSČ, které by byly mladší třiceti let. Pokud tedy vedoucí archivu chce, může se odvolat na tyto předpisy a materiály klidně nevydat. Babička však upozorňuje na jiný předpis: "Náš zásadní postoj vychází ze zákona, který říká, že nelze odepřít přístup do archivních materiálů vzniklých činností KSČ," uvedl.

Úřad na ochranu osobních údajů podobný problém dosud neřešil. Pokud tam tedy dorazí Málkova žádost, úřad bude muset vydat právní stanovisko. "Bylo by vhodné, aby se Úřad na ochranu osobních údajů a archivní správa dohodly na výkladu zákonů," říká Pernes.

Toman se na věc dívá trochu jinak: má strach, že než se úřady mezi sebou dohodnou, tak některé dokumenty, které požadoval k nahlédnutí, mohou z archivu jednoduše zmizet. "Je absurdní, když jsou dnes zpřístupněny svazky agentů StB, z nichž někteří se na seznam mohli dostat z donucení, a doklady o činnosti strůjců tohoto režimu jsou nepřístupné," říká.

LUDĚK NAVARA

obsah | Česká republika