Lidovci a US už půjdou do voleb zvlášť

Značka Koalice definitivně zanikla, vládu to však nemá ohrozit.

Poté, co začátkem letošního roku pohřbili lidovci a Unie svobody-DEU projekt čtyřkoalice, se nyní rozhodli zahodit i značku Koalice, se kterou kandidovali do Sněmovny.

Jsou totiž přesvědčeni, že toto spojenectví bylo u voličů totálním propadákem, se kterým je třeba v zájmu obou co nejdříve skoncovat. Na čerstvě sestavené Špidlově vládě to však nic nemění. V té chtějí obě strany svorně zůstat. Představitelé lidovců a unie včera oznámili, že do podzimních senátních voleb už půjdou křesťanští demokraté a unionisté zvlášť. Stejně ve většině případů i do komunálních. "Rozhodně Koalice ve volbách figurovat nebude. Skončila prostě," řekl včera Právu místopředseda unie a senátor Robert Kolář. Přitom ještě před pár týdny brali koaličníci za urážku, když se jich novináři ptali, zda má svazek programově nesourodých stran nějaký význam a zda spíše nemůže některé voliče odrazovat. Předzvěstí nynějšího rozdělení je zachování samostatných klubů v Senátu i Sněmovně. Rovněž při sestavování vlády se vyjednavači US-DEU a lidovců chovali bez ohledu na proklamované spojenectví.

"Je shoda - byť zatím nepotvrzená republikovými orgány naší strany i KDU-ČSL - že značka Koalice jako taková ve volbách propadla, a tudíž že by naši kandidáti do Senátu kandidovali sami," dodal Kolář. Pár hodin na to ministr dopravy, senátor a místopředseda lidové strany Milan Šimonovský připustil, že se Koalice pomalu a jistě stává minulostí. Jako první to veřejně řekl ve středu místopředseda Senátu, unionista Jan Ruml. Na přímou otázku, jestli ještě existuje Koalice jako značka, Šimonovský po chvíli váhání odvětil: "Je to docela těžká otázka. My se samozřejmě snažíme vyhodnotit, jaký přínos mělo naše volební sdružení politických stran, jestli to nebylo kontraproduktivní." Dodal však, že to nic nemění na ochotě obou stran spolupracovat. "Půjdeme do senátních voleb společně v tom smyslu, že tam ,kde bude kandidát Unie svobody-DEU, nebude proti němu kandidát KDU-ČSL. Rozdělíme si obvody a budeme si vzájemně mediálně vyslovovat podporu," vysvětlil možnou spolupráci, o které se teď čile debatuje, místopředseda Kolář. Kamenem sváru je však klíč, podle kterého si obvody strany rozdělí. Senát se jednou za dva roky obměňuje pouze ze třetiny, tj. volby proběhnou v 27 obvodech z 81. Unionisté tvrdí, že po jejich neúspěchu ve volbách do Sněmovny, na kterém se podepsali lidovci přeskakováním na kandidátce pomocí preferenčního kroužkování jmen, si zaslouží kompenzaci. Navrhují proto, aby mohli svého kandidáta nasadit v 16 obvodech, zatímco na lidovce by zbylo jen 11. To se však lidovcům nelíbí. "Nesdílím názor unie, že bychom to měli v senátních volbách početně kompenzovat nějakým pronikavým způsobem," reagoval na to Šimonovský a dodal, že nejlepší by byl poměr 14 pro unii a 13 pro lidovce. Podle všeho se však rýsuje dohoda na rozdělení v poměru 15:12 ve prospěch unionistů. Jak Právu sdělil jeden z představitelů unie, takto se už měli dohodnout předseda lidovců Cyril Svoboda a úřadující šéf unionistů Ivan Pilip. Lidovci jsou podle Šimonovského ochotni přistoupit na představu unie, že by měli zaplatit víc za náklady na sněmovní volby, když z nich mají více poslanců. Křesťanští demokraté se totiž dostali k 21 křeslům, zatímco unie jen k 8 a dvěma nezávislým. "Uznáváme, že Unie svobodyDEU může mít v současné době provozní problémy, protože předpokládala jiný výsledek, a proto nenárokujeme některé dělení faktur za volební kampaň," prohlásil Šimonovský. Dodal také jednu důležitou podmínku: "Je to vše vázáno na podpoření koaliční vlády. To je ještě před námi. Všechny ty dohody podléhají tomu, že budeme mít společnou koaliční vládu." Lidovci už dříve pohrozili, že pokud krachne vláda se soc. dem., vezmou unii nezávislého poslance Svatopluka Karáska, kterého jí dali jen proto, aby mohla sestavit poslanecký klub. Pro ten je nutné mít nejméně 10 poslanců. Obě strany teď vyjednávají o každoročním převodu 900 tisíc korun státního příspěvku za Karáska na účet unie.