Při Internacionále se nežvýká

Zhruba padesát důchodců včera odpoledne uctilo stodesáté výročí narození Klementa Gottwalda. Vedení strany akce zřejmě moc nelákala, přišel totiž jen místopředseda Václav Exner.

"To jste demograti, to jste demograti, páni zlatí," kroutí nevěřícně hlavou osmdesátník s holí. Je jeden z těch asi padesáti pamětníků, kteří přišli ke hrobu Klementa Gottwalda oslavit stodesáté výročí narození "prvního dělnického prezidenta". Stejně jako ostatní ho pobouřilo, že si redaktorka Novy dovolila při zpěvu Internacionály natočit vstup a další novináři dokonce žvýkali žvýkačku.

"Vemte si příklad z Karla Havlíčka Borovského a Karla Čapka. To byli novináři, né jako vy," přidává se okamžitě mluvčí KSČM Monika Hoření. Pak ji ale hlasy z hloučku Gottwaldových příznivců upozorní, že kohosi vynechala: "A samozřejmě Julius Fučík, to byl taky novinář, na toho nesmíme zapomenout," dodává s úlevou Hoření. "Když tato píseň zní, neměl by nikdo mluvit. Během války za ni zemřely miliony lidí," vysvětluje vzápětí rozkacená mluvčí.

Až na toto malé extempore ale oslava Gottwaldových nedožitých narozenin proběhla v úplném klidu. A každého, kdo vyloženě nemiluje "prvního dělnického prezidenta" a sborový zpěv Internacionály, by nejspíš pořádně nudila.

"Byl to vynikající člověk"

Hloučky důchodců se začaly k hrobu na pražských Olšanských hřbitovech, kde kromě Gottwalda odpočívá i jeho žena Marta, levicová spisovatelka Marie Majerová nebo Gusta Fučíková, scházet už krátce po půl třetí.

Hned od začátku vládla bojová nálada. "Gottwald pro mě znamená nejvýznamnější osobnost, která přispěla k tomu, aby se náš lid osvobodil," vypráví ochotně dvaaosmdesátiletý Zdeněk Šimon. O zločinech padesátých let ovšem nechce ani slyšet. "No, chyby byly, jistě, ale proti tomu, co se děje dneska, to se nedá vůbec srovnat. Byl to tvrdej boj, jako je dneska. Kritizujte Bushe a ne tady," dodal Šimon.

Chvíli před třetí začínají penzisté klást na náhrobek květiny. "Byl to vynikající člověk. Jsem člen strany od roku 1939. Celou válku jsem byl v koncentráku. Osvobodila mě až Rudá armáda v květnu 1945," vzpomíná Josef Záruba, když spolu s ženou Jarmilou dává na náhrobek kytici rudých karafiátů.

Chvíli na to přicházejí hvězdy oslav - lidé z vedení pražské městské organizace KSČM a místopředseda strany Václav Exner. Ten ale soudruhy jen pozdraví a přenechá slovo předsedovi Ústřední revizní komise Zdeňku Levému.

"Klement Gottwald se spolu s dr. Edvardem Benešem nejvíce zasloužil o obnovu Československa po válce," hřímá Levý do rachotu tramvají za hřbitovní zdí, pod kterou Gottwald leží. Pochválil i únorový komunistický převrat, který je podle něj "vzorem demokratického řešení tehdejší krize". Hned po projevu začíná padesátka hrdel zpívat Internacionálu, když skončí, odcházejí. Celá vzpomínka netrvala ani deset minut.

Akci, na které se každoročně schází ultrakonzervativní jádro komunistů, včera kritizoval senátor Martin Mejstřík. "Je nepředstavitelné, aby v Německu představitelé parlamentní strany pokládali věnec na hrob Hitlerovi a ostatní, demokraté' jim to tolerovali," uvedl senátor ve svém prohlášení.