Ze tří Horníčkových závětí platí ta poslední

Více než tři a půl roku po smrti herce, spisovatele, dramatika a režiséra Miroslava Horníčka, který zemřel 15. února 2003 v Liberci, stále není jasné, komu připadla jeho pozůstalost. Patří k ní byt ve vile na slavné adrese v Hradešínské ulici v Praze 10, kde žil se ženou Bělou, která zemřela před ním.

Soupis majetku nebyl proveden okamžitě

Po jeho smrti byl byt sice zapečetěn, ale z neznámých a těžko pochopitelných důvodů nebyl proveden soupis veškerého majetku. Patřil k němu jak starožitný nábytek, bohatá knihovna, cenné obrazy, ale také Horníčkova vlastní umělecká tvorba. Jeho koláže poznala na výstavě i kulturní veřejnost. Stejně jako jeho hry, povídkové a cestopisné knihy.

K nejznámějším patří Dobře utajené housle, ať už jako soubor povídek či v dramatické podobě, nebo Pohlednice z Benátek. S bývalým ministrem kultury a dobrým přítelem Pavlem Dostálem napsali hru Premiéra aneb Nad smetištěm hvězdy (1988). Ve hře jsou tedy i autorská práva. Podle slov prezidenta Notářské komory v Praze Ivana Houdka záleží na účastnících dědického řízení, kdy požádají notáře o soupis majetku.

"Jsou dva případy, kdy se soupis provádí. V prvním jde o takzvané neodkladné opatření, druhý je prováděn především k rozsahu majetku," vysvětlil Houdek s tím, že soupis označovaný jako neodkladné opatření musí k tomu vyzvaný notář provést okamžitě.

"Provádí se hlavně v případech, kdy hrozí odcizení majetku nebo jsou účastníci ve sporu," podotkl. Houdek doplnil, že soupis, který slouží ke zjištění rozsahu majetku, se uskutečňuje až v průběhu dědického řízení.

Ve hře byla tři řešení

Horníček si byl vědom odpovědnosti za majetek rodiny i za vlastní uměleckou tvorbu, a tak s vědomím konečnosti života učinili ještě s Bělou Horníčkovou krátce po svých sedmdesátinách 19. září 1988 formou notářského zápisu prakticky společnou závěť.

V případě úmrtí jednoho či druhého rozhodli nezávisle a samostatně předem, komu z přátel a příbuzných připadne jejich proslulá chalupa v Kytlici nebo třeba automobil Ford Escort. Druhou závětí se stal notářský zápis z 30. března 2000, kdy už sám Horníček rozdělil movitý a nemovitý majetek mezi osm osob. Měl na mysli i péči o autorská práva a budoucí vydávání vlastních knih a her. Ještě před jeho smrtí se ale naplnilo jediné rozhodnutí, kdy nemovitost v Kytlici se zařízením a více než 4000 metry čtverečními zahrady a orné půdy odkázal MUDr. Vladimíru Marešovi.

Liberecký lékař se věnoval Horníčkovi do posledních chvil. Spolu s manželkou Janou, Josefem Jahodou, který se staral o kytlickou chalupu, Jiřinou Folkovou a manžely Rudolfem a Olgou Tomšů i Věrou Götzlovou, sestrou manželky Běly, se stal také jedním z dědiců třetí a poslední závěti, sepsané v přítomnosti dvou svědků, právníků, pět měsíců po sepsání druhé - 7. září 2000.

Komu připadnou autorská práva?

Závěť s jednovětým textem, rozdělující "majetek" na sedminy, byla napadena, o její právoplatnosti však rozhodla soudkyně v Praze už v lednu tohoto roku. Zda a jak si dědici Horníčkův majetek rozdělili, vědí jen oni. MUDr. Mareše se nepodařilo zastihnout.

Horníčkova autorská práva spravovala agentura Dilia, což v pátek její pracovník Právu potvrdil. Dodal, že je obvyklé, že se případné výplaty honorářů či tantiém z provozování her vyplácejí dědicům. "Pokud však není vyřešeno dědictví, deponují se na zvláštní účet." Podávat o způsobu proplácení honorářů či tantiém informace veřejnosti však nepřipadá v úvahu.