Česko už není jen laciná dílna Evropy

Český zaměstnanec je sice stále žádaný hlavně proto, že je levný, ale čím dál víc záleží i na tom, jaké má vzdělání a kolik toho umí. Česká ekonomika pomalu začíná měnit tvář. Velká část podniků sice pořád funguje jen jako laciná dílna pro zahraniční zákazníky, ale jejich počet se postupně zmenšuje. Ještě příznivější je, že za posledních pět let se téměř zdvojnásobil podíl vývozu těch technologicky nejnáročnějších výrobků.

Firmy neumějí prodávat

Stále však ještě více než čtvrtinu zboží, které české firmy vyvezou za hranice, vymyslí zahraniční zákazník, který pouze využívá lacinou českou pracovní sílu. Zboží si sám odveze a prodá. Z levné výroby přitom pro české podniky nekyne velký zisk, ale spíše neradostné vyhlídky do budoucna. Zahraniční partner může najít lacinější výrobu dál na východ od našich hranic.

"Tato činnost nás ještě před třemi čtyřmi roky živila a tvořila dvě třetiny naší výroby. Věděli jsme ale, že to nemá dlouhodobou perspektivu, a postupně čím dál tím více děláme pod vlastní značkou. A daří se i mírně zvyšovat výrobu," říká Miroslav Petrů, šéf trutnovského výrobce kožených oděvů Kara.

Podíl zadané výroby ze zahraničí na celkovém exportu rok od roku mírně klesá. "Kromě tradičních oborů, jako je textilní průmysl, je práce na zadaných zakázkách častá i u firem z elektrotechnického oboru. Ty to ale berou spíše jako doplňkovou činnost. Živí je hlavně vlastní výrobky," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. "Děláme dokonce i pro konkurenční značky, ale je to spíše okrajová záležitost, která zajistí plné využití továrny," potvrzuje manažer jedné z velkých zahraničních továren v tuzemsku.

Mnohem horší je, když je firma na podobných zakázkách životně závislá. Dostává pak pouze peníze na mzdy a zaostává. Proto získal tento typ výroby název práce ve mzdě. "Může to fungovat jako krátkodobé řešení. Jinak je to ale cesta k zaostávání," míní tajemník asociace textilního průmyslu Jiří Kohoutek.

Na druhou stranu i české podniky umějí lacině nakupovat v zahraničí - formu práce ve mzdě využívá pětina dovozů. Značkové sportovní bundy šije v Číně podle vlastních střihů například firma Hannah.

K tomu, aby české hospodářství rostlo výraznějším tempem, potřebuje nejen zvýšení výroby v továrnách, ale zejména rozvoj nové ekonomiky založené na znalostech.

Znalosti táhnou

Již nyní země vede ve střední Evropě v soutěži o projekty firem, které hledají místo pro svá výzkumná a vývojová pracoviště nebo telefonická centra pro vyřizování zakázek či reklamací. Svou evropskou centrálu pro styk s klienty a přijímání zakázek v zemi staví například kurýrní firma DHL. Podobné centrum buduje olejářský obr Exxon Mobil a velké projekty ohlásily firmy Accenture, IBM a další.

"Česko je vycházející hvězdou v soutěži o tyto projekty," stojí v poslední studii poradenské společnosti A. T. Kearney. Dokládají to i čerstvé statistiky agentury CzechInvest. Jen za první polovinu roku ohlásily firmy z oblasti nové ekonomiky vytvoření více než dvou tisíc míst pro vysokoškoláky. Za celý rok 2002 to bylo jen šest set míst. "Abychom se dokázali posunout ještě dál, musí se zlepšit vzdělávací systém a zejména nabídka na technických univerzitách," říká šéf CzechInvestu Martin Jahn.