Existuje eutanazie v Česku?

Případ ženy, která ve Francii pomohla zemřít nevyléčitelně nemocnému synovi, oživil debaty o eutanazii. Včetně té, jak je to s "milosrdnou smrtí" v Česku.

Před několika dny léčili na chirurgické klinice v Praze-Motole Holanďana v kritickém stavu. "Když mu začaly selhávat orgány, rodina sdělila, že by jej chtěla převézt domů. Prý by mu tam chtěla poskytnout eutanazii," říká šéf kliniky Pavel Pafko, který sám patří mezi zastánce takzvané smrti z milosti. Člověk má podle něj mít právo "rozhodnout si své věci". K převozu už nedošlo, Holanďan zemřel. Jak je to s eutanazií v Česku?

"Nevím, proč by Češi měli být o moc jiní než Holanďané, kteří uzákoněním eutanazie jen legalizovali praxi," míní Pafko. "Umím si představit, že když rodina vidí svého blízkého bolestně umírat, najde někoho, kdo zvýší dávky opiátů - a pacient usne."

Je tohle eutanazie?

Na to, co je, a není eutanazie, nepanují mezi lékaři shodné názory. Zdravotníci pouze potvrzují: Je pravda, že občas více či méně urychlíme umírání nevyléčitelně nemocného člověka.

Primářka Jarmila Drábková z pražské Fakultní nemocnice v Motole o tom mluví otevřeně: "Jeden pacient s rakovinou prostaty před časem odmítl další protinádorovou léčbu a pro přirozené dožití si vybral naše oddělení. Když už pomalu upadal do neklidného kómatu, dostal v infuzi kombinaci morfia a rohypnolu. Během dvou dnů v klidu odešel."

Je tohle eutanazie? "Já doufám, že ne. To už by se mnou byl proces," odpověděla primářka. Eutanazie je v Česku trestný čin. Odpůrci eutanazie varují před možným zneužitím. Zakladatelka hospiců (určených pro důstojné umírání) Marie Svatošová tvrdí: "Ač bych to těžko dokazovala, v nemocnicích se děje i nevyžádaná eutanazie a je téměř nepostižitelná. Vzpomínám na pacientku s rakovinou, které v jedné pražské nemocnici naordinovali stoupající dávky morfia na dva týdny dopředu, ač netrpěla sužujícími bolestmi. Sestřička mi tehdy ukázala chorobopis a sdělila: Déle už to vydržet nemůže. Když si pacientku vzal manžel na reverz domů, žila ještě půl roku."

Svatošová říká, že pacienti nepotřebují eutanazii (kterou sama odmítá), ale lepší péči. "Mnozí lidé umírají sami, v anonymním prostředí a ve zbytečných bolestech. Volají-li po eutanazii, volají ve skutečnosti po lepší péči," přidává se předsedkyně České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová.

/h3> Mnoho pacientů je udržováno na přístrojích. Lékaři se v určitých chvílích rozhodnou v intenzivní léčbě nepokračovat. Říká se tomu často pasivní eutanazie a je přípustná.

"Když je situace neřešitelná, musíte se umět rozhodnout, protože dýchací přístroj můžete potřebovat pro někoho jiného," říká kardiolog Jan Bělohlávek z Všeobecné fakultní nemocnice.

"Když má například pacient nevyléčitelné selhání srdce a plic, v důsledku toho mu selhávají další orgány a my víme, že ten stav je neřešitelný, snížíme nebo zcela vysadíme léky na podporu srdce. V konečných stavech přístroj prostě vypneme - to když je poškození orgánů nezvratné a žádný ze zákroků nevedl ke zlepšení," říká lékař a dodává: "S řadou pacientů jsem se dohodl, že když se stav zhorší, nebudeme už používat další agresivní léčbu. Zajistíme, aby neumírali s nepříjemnými pocity, aby se nedusili a neměli bolest."

Lékaři rozhodují v širším konziliu, a pokud to lze, též s rodinou. Podle evropské úmluvy by si měl o způsobu léčby včetně jejího ukončení rozhodnout pacient. Jenže v danou chvíli toho už často není schopen. A řídit se předem vysloveným přáním současné české zákony oficiálně neumožňují.

"Zažil jsem to ve Spojených státech a jsou to někdy až absurdní situace. Když přivezou pacienta s infarktem, tak místo abyste ho zklidnili, řešíte s ním, co budete dělat, když se stane to a to. Na druhé straně, lékař pak přání pacienta respektuje a má se čím řídit," podotýká Bělohlávek.

Ministerstvo: Nevidíme, neslyšíme

Ministerstvo zdravotnictví však před problémem nadále strká hlavu do písku. V návrhu nového zákona o zdravotní péči sice říká, že lékaři mají respektovat dříve vyslovená přání pacientů - ale vzápětí dodává, že ne taková, která by mohla vést ke zkrácení života. Takže problém to vůbec neřeší. "Debata o předem vyslovených přáních a eutanazii je nutná a musí časem přijít na pořad dne," apeluje primářka z motolské nemocnice Jarmila Drábková.

MARTINA RIEBAUEROVÁ

obsah | Česká republika