Daně Čechů jsou na špičce EU

Čtvrté nejvyšší náklady na práci v Evropské unii a sedmá nejvyšší celková daňová zátěž. Tak si stojí Česká republika mezi ostatními zeměmi unie ve srovnání povinných odvodů pracovníků a zaměstnavatelů do státní kasy. Podniky za své zaměstnance musí každý měsíc zaplatit 35 procent z jejich hrubé mzdy na sociálním a zdravotním pojištění.

Více v Evropské unii platí jen Francie, Slovensko a Maďarsko. V těchto státech podniky odvedou státu kolem 40 procent mzdy pracovníka. Vyplývá to ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, který vycházel z údajů OECD.

"Vysoké odvody firem za zaměstnance jsou problémem hlavně při získání kvalifikované pracovní síly s vysokou mzdou.

Prvním krokem řešení by mělo být určení stropů pro tyto odvody," upozornil analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Tím by se podle něj snížily náklady na práci u zaměstnanců s vyšší mzdou. Místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn navrhuje, aby horní limit pro výpočet pojištění byl trojnásobek průměrné mzdy.

Dalším krokem ve snižování nákladů práce v Česku by podle Sobíška mělo být přenesení části výdajů na nemocenskou na firmy. Tuto změnu navrhuje ministerstvo práce s tím, že by prvních 14 dní nemoci pracovníka platil podnik. To by však podle Sobíška měl stát kompenzovat firmám tím, že sníží odvody zaměstnavatelů na sociální pojištění.

Zaměstnanec dostane jen 40 procent

Česká republika také patří mezi země s nejvyšším celkovým daňovým zatížením. Odvody na zdravotní a sociální pojištění a daně z příjmů tvoří v Česku 59,1 procenta hrubé mzdy. "Tíha pojistného přitom spočívá na zaměstnavatelích. Jejich odvodová povinnost je 35 procent vyplacených mzdových prostředků," uvádí studie.

"Chtěli bychom, aby si zaměstnanci byli vědomi, kolik stojí jejich práce. Často si totiž myslí, že stojí podnikatele jen hrubou mzdu. Ale to není pravda," poznamenal prezident České hospodářské komory Jaromír Drábek. Dodal, že například pracovník s hrubou mzdou 10 tisíc korun si myslí, že na zdravotní pojištění odvádí měsíčně 450 korun, ale zaměstnavatel za něj zaplatí dalších 900 korun. "Ale to zaměstnanec neví," sdělil Drábek.

Podle něj jsou vysoké náklady práce v Česku jedním z prvků, které by se měly změnit, ale podnikatelé nyní upřednostňují hlavně zjednodušování právních předpisů a omezení byrokracie.

JITKA ZNAMENÁČKOVÁ

obsah | Česká republika