Česko má dostat od EU nejméně peněz

Česká republika by měla na vstupu do Evropské unie vydělat nejméně ze všech osmi kandidujících postkomunistických zemí. Vyjednávání o této věci se včera změnilo v drama probíhající do nočních hodin. Pro první tři roky nabízí unie Čechům "čistý příjem" sotva sedmdesáti eur na hlavu. To znamená, že Česko získá za první tři roky po vstupu do EU asi 700 milionů eur. V přepočtu je to 21 miliard korun. To je suma, za kterou se dá postavit (například) pouze několik desítek kilometrů dálnice. Více dostanou i bohatší Slovinci.

Čeští vyjednavači se na poslední chvíli pokoušejí vyjednat lepší podmínky a zvýšit sumu ze 700 na 890 milionů eur. I ta by však byla (v přepočtu na jednoho obyvatele) nejnižší ze všech postkomunistických zemí. Času na prosazení tohoto požadavku je málo. Rozdělení peněz má ve čtvrtek a v pátek potvrdit summit EU v Kodani. O zvýšení podpory se navíc povede boj. Usilují o to i další státy, hlavně Polsko. Navržené dělení peněz je podle diplomatů výsledkem kritérií EU. Ta mají zvýhodňovat chudší země.

"Maďaři jsou chudší. Proto dostávají opticky víc a méně odevzdávají," řekl český velvyslanec při EU Libor Sečka. Do tohoto obrazu však nezapadá Slovinsko, které je na tom ekonomicky lépe než Česká republika, ale mělo by od unie získat o 37 eur na hlavu více. "Jde nám o to, abychom dostali víc. Je to politická otázka," komentoval to včera ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ještě pozdě večer měla Česká republika otevřeny tři kapitoly vyjednávání s unií. Kromě rozpočtu to bylo zemědělství a doprava. V těchto oblastech jsou vyjednavači ochotni ustoupit - výměnou za lepší finanční podmínky.

Bruselská bitva o české zemědělce končí

Unie včera nabídla uchazečům své poslední ústupky a tvrdě žádala jejich souhlas. Poláci a Malta ruku unie odmítli, Slováci a Kypr ji přijali. Češi se klonili spíše k souhlasu s unijní nabídkou - na Kodaň si chtějí nechat jen boj o jednorázové příspěvky po vstupu do EU. "Před koncem přichází krize," uvedl dánský ministr zahraničí Per Stig Möller, jehož země nyní vede unii. Dánové včera tlačili na kandidáty, aby nabídku přijali.

"Nikdo by neměl věřit, že může vydělat na odkladu rozhodnutí," tvrdil ministr. Varoval zejména ty, kdo od unie chtějí ještě více peněz. "Řada zemí to chce. Řekl jsem, aby na to (že je dostanou) jejich kandidáti nesázeli," řekl ministr a odvolával se na stanoviska členů unie, podle nichž je prý "nabídka našeho předsednictví na pokraji toho, co je přijatelné". Zvláště tvrdou kritiku si vysloužili Poláci, kteří včera předložili celý seznam nových požadavků.

"Polsko v unii chceme, ale kdyby se nechtělo stát součástí unie, budu to muset akceptovat. Jestliže chcete bojovat na všech polích současně, můžete na všech polích současně také ztratit," varoval je Möller. Češi začali přistupovat na dohodu všude, kde nešlo o platby navíc, které získá státní rozpočet. Už po poledni dali najevo, že mohou souhlasit i s tím, co unie nabízí jejich zemědělcům. Byli tedy ochotni přijmout i výši plateb pro ně. "Mohli bychom souhlasit s tím, co nabízí dánské předsednictví. Obávám se, že není šance na podstatnou změnu či růst těchto plateb," uvedl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Tím v zásadě ukončil dlouhý boj o vyšší unijní pomoc pro nepočetné české zemědělce. Ti za první rok členství v unii dostanou fakticky 45 procent podpor, které mají jejich kolegové v EU. Pro druhý rok po vstupu to bude 50 a pro třetí 55 procent unijních podpor. Oficiálně se jednání o zemědělství táhla ještě dlouho do večera. Praze se nelíbilo, jak málo krav na maso smí podle unie chovat, a chtěla více.

"Krávy na maso jsou důležitá zvířata. Neprodukují mléko, produkují peníze," špičkoval komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Také spory s Německem o dopravu omezovaly ochotu Čechů k ukončení této části jednání. "Nemám žádné náznaky, že tento člen se chce hnout," upozornil však Verheugen. Berlín odmítá požadavek, aby čeští dopravci směli volně podnikat na německém území ihned po vstupu do EU. Jak se blíží jednání ke konci, mizí postupně naděje na společný postup střední Evropy vůči unii.

"Jsme před koncem jednání a každý se soustřeďuje na vlastní zájem," uvedl Svoboda a připustil, že z tohoto důvodu se uchazeči už nepokusí ovlivnit unii svým společným prohlášením. "Obávám se, že žádné nebude," řekl. Včerejší kolo jednání mělo dořešit hlavně technické spory: o povolení lovu rysů či sardinek, o kvóty pro zemědělské výrobky a podobně. Na summit v Kodani by měly u většiny uchazečů zůstat jen jejich nároky na větší jednorázovou pomoc od unie.

Kdo získá od EU nejvíce?

(zisk na obyvatele v eurech, 2004 až 2006)

Nejúspěšnější:
Litva 360

Úspěšní:
Polsko 166
Slovensko 164
Maďarsko 134

Nejméně úspěšní:
Slovinsko 107,5
Česko 69,5