Česká ekonomika v růstu zaostává

Tygři z východní Evropy, tak jsou nazývány země jako Litva,Ukrajina či Lotyšsko. Odborníci však poukazují na to, že se lépe dosahuje vysokého tempa růstu, když je země méně vyspělá.

Země střední a východní Evropy neustále zmenšují odstup od "starých" členů Evropské unie. Dokonce platí: čím více na východ, tím je hospodářský růst větší. Téměř ekonomický "boom" zažívají současné kandidátské země EU. Vyplývá to ze zjištění Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické srovnávání (WIIW), který porovnával růsty hrubého domácího produktu, spotřebitelských cen nebo například nezaměstnanosti.

Hospodářský růst východní Evropy bude v následujícím roce vysoko nad růstem bývalé evropské patnáctky.

Studie posuzovala ekonomickou situaci v nových státech unie, kandidátských zemích nebo v Bělorusku, Rusku, na Ukrajině a Číně. Podle ní jsou výsledky těchto zemí ohromující. Například v nových státech unie kromě Malty a Kypru předpokládá institut růst ekonomiky letos o 4,7 procenta, v roce 2005 o 4,5 procenta. Odhady pro původní evropskou patnáctku však jsou mnohem nižší. V letošním roce se očekává růst o dvě procenta, na příští rok o 2,4 procenta. "Výchozí hospodářská úroveň je v přistupujících zemích výrazně nižší než odpovídá průměru EU-15.

Obecně platí, že je obtížnější dosáhnout vysokého tempa růstu, je-li země vysoce vyspělá, než když je méně vyspělá," upozorňuje analytik ČSOB Martin Kupka.

S tím souhlasí i ekonom České spořitelny Petr Zahradník. "Průměr deseti nových zemí EU, měřeno HDP na hlavu, je necelých padesát procent původní patnáctky," dodává Zahradník. Česká republika si podle vídeňského institutu nevede nijak oslnivě. Na rok 2004 jí předpovídá růst HDP 3,3 procenta, o rok později pak 3,6 procenta.

Lépe jsou na tom v podstatě všechny země regionu střední a východní Evropy, ale také Bulharsko, Rumunsko, Albánie, země bývalé Jugoslávie, Rusko nebo Čína. "Boom" čeká podle studie Litvu, kde ekonomika letos poroste o deset procent. "Bulharsko se zhruba 30 procenty HDP na hlavu průměru EU zkrátka "musí" růst rychleji než Česká republika s 66 procenty průměru evropské patnáctky a 70 procenty všech pětadvaceti členů unie," připomíná Zahradník.

Právě členství v Evropské unii by podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka mělo být motorem, který pomůže, aby se životní úroveň nových členů přibližovala těm stávajícím. "Pokud má k takovému sbližování docházet, musí nové členské země růst rychleji," doplnil Vejmělek. Důležité je, jak se povede našim západním sousedům, kteří jsou zároveň našimi největšími obchodními partnery. "Pokud bude oživení pokračovat, může být růst hospodářství rychlejší," dodává.

Problémy růstu tuzemského hospodářství vidí ekonomové především v chronických deficitech veřejných rozpočtů. "Chybí reforma důchodového systému," říká Vejmělek. To je také hlavní překážkou, proč neplníme takzvaná maastrichtská kritéria a nemůžeme přijmout euro. "Pouze když kritériím vyhovíme, lze si představit náhradu koruny eurem v dohledné době," uzavírá Kupka.

HANA MÁŠOVÁ

obsah | Česká republika