Asijské zemětřesení mělo dozvuky i v podzemí na Moravě

Ničivé zemětřesení, po kterém se v neděli v jihovýchodní Asii vzedmuly ničivé vlny tsunami, se překvapivě rychle projevilo také v podzemní hydrosféře na střední Moravě. Výrazné pohyby hladiny podzemní vody, které mohou být rizikem pro její kvalitu, zjistil brněnský geolog a balneolog Zdeněk Pospíšil ve své měřicí stanici ve Slatinicích na Olomoucku.

"Zemětřesení s epicentrem u Sumatry zaregistrovala stanice ve Slatinicích už osm minut po jeho začátku. Došlo k náhlé změně tlaku vody, odpovídající rozkyvu hladiny v podzemí asi o šedesát centimetrů," vysvětlil Pospíšil. Silná anomálie, která může v důsledku nepříznivě ovlivnit množství nebo kvalitu čerpané vody, podle něj trvala asi tři hodiny.

"Podtlak mohl někde způsobit nasátí znečištěné vody z povrchových vrstev do hlubších akumulací," poznamenal čtyřiašedesátiletý geolog. Rychlost zaznamenaných změn si vysvětluje tím, že seizmické vlny se šíří vodou mnohem rychleji, než v horninách.

Dvaatřicet let monitorování

Soukromá měřící stanice, která se nachází v jednom vrtu v lázeňské obci Slatinice, je unikátní zejména tím, že automatické monitorování artézských vod je tam mechanicky i digitálně prováděno nepřetržitě již dvaatřicet let. Na jejím počátku byl v sedmdesátých letech minulého století průzkum, který zadalo někdejší generální ředitelství lázní a zřídel kvůli zhoršené kvalitě zdejších léčivých pramenů.

Základem bylo podle Pospíšila jedinečné místo vrtu, zvolené na křížení dvou tektonických zlomů, kde se díky změnám tlaku podzemní vody dají kromě jiného neobyčejně rychle zaznamenat všechna silnější zemětřesení, i pokud se odehrají až na vzdálených kontinentech.

Tep a infarkty Země

"Myslím, že se v tomto směru jedná o nejcitlivější bod v celé střední Evropě. Sledováním změn v podzemních vodách sledujeme působení měsíce i seizmické otřesy, tedy jak já říkám, tep i infarkty Země. Silnějších zemětřesení bývá v průměru osm za rok. Do neděle jedno chybělo, ale neočekával jsem, že bude mít tak tragické následky," uvedl odborník.

Jak vysvětlil, sledování hlubinných vod, které provádí kromě Slatinic také v Bludově na Šumpersku, nepovažuje přímo za vědeckou činnost, ale spíše za formu aplikovaného výzkumu.

Instituce nemají o stanici zájem

"Za svůj cíl považuji zachování kvality vody pro příští generace. Na provoz měřicích stanic vynakládám asi šest tisíc korun měsíčně, které musím vydělat jinak. Mým největším kapitálem je ale dlouhá řada měření, o něž se mohu opírat.

V praxi díky tomu dokáži řešit problémy, které by jinak byly neřešitelné," uzavřel Pospíšil. Ten před časem oslovil některé instituce, zda by některá z nich nechtěla jeho stanice převzít, ale žádná na unikátní monitoring údajně neměla prostředky.

BEDŘICH NOVOTNÝ

obsah | Česká republika